Září 2013

Lasturové oči||Pátá kapitola

29. září 2013 v 13:19 | Ami |  Lasturové oči

Běžela jsem a měla jediný cíl: Doběhnout k tetě Claris.
Klusala jsem po bahnité cestě k tetiný chaloupce, už byla u lesíka, která byl asi pár set metrů od domku. Najednou mi něco nebo spíš někdo zastoupil cestu. Pomaličku jsem se zastavila, hruď se mi zrychleně nadouvala. Začala jsem couvat a zakopla o kamínek. Postava přede mnou se rozesmála. Zvedla jsem se a odendala si pramen kaštanových vasů z obličeje. Pomalu jsem couvala, otočila jsem se a uviděla další postavu, která se děsně křenila, zastoupila mi únikovou cestu a já se co nejrychleji začala rozhlížet po další únikové cestě. Žádná není...Blýsklo mi hlavou.
"Ani to nezkoušej," zasmála se postava přede mnou. Najednou jsem na to přišla...Je to žena.
"C-c-co ode mě chcete?" zeptala jsem se koktavě a byla překvapená, že jsem schopna promluvit.
"Nic, teda...v podstatě nic moc," zasmála se dívka. Mohlo jí být tak kolem 20ti let. Už jsem se nadechovala, abych se mohla zeptat, co tím myslela, ale předběhl mě nějaký mužský hlas, který zněl za mnou. Otočila jsem se a zatajila dech. Muž si sundal černé brýle a kabát.
"Stačí jenom maličkost. A teď půjdeš s námi," poznala jsem Lukeho hlas. Zůstala jsem stát jako přimražená a nechápavě na něj civěla. Zavrtěla jsem hlavou.
"Proč? Co jsi zač, Luke? Já ti věřila," začala jsem se chovat jako hysterka.
"Ale prosím tě, nědělej, že nic nevíš. Víš toho příliš," v jeho očích jsem vyděla jen chlad.
"Přestaňte už štěkat, chováte se jako mladý páreček," zasmála se dívka.
"Dovol abych se ti představila, jmenuju se Neyla a mého společníka jistě znáš," dívala se na mě nenávistným pohledem.
"Co ode mě chcete?" vykřikla jsem znovu.
"Jenom jednu maličkost, ale potřebujeme tě živou," řekla to strašným tónem, takovým, když na vás mluví členové rodiny (přesněji, jako, když jste malinkaté děcko).
"Takže půjdeš s námi," začala se hlasitě smát.
"Tak jo, ale napřed se musíte vypořádat se mnou," vedle mě se najednou ocitl ten kluk, kterého jsem viděla ve škole.
"Ale, ale, sám všemocný ochránce," zasmála se Neyla. Luke najednou vytáhl meč a hnal se k nám. Asi vám příjde divné, že ve 21. století se používají meče. Neyla vytáhla dýky a mrštila je proti nám a v tu chvíli nastala mela...



Oddychovka

27. září 2013 v 19:07 | Ami
Jak se máte?
Žádné čtení, psaní jen hudba :)
Užijte si to :)

Lucie Vondráčková - Co s tou touhou

Zrazená

25. září 2013 v 17:24 | Ami |  Projects
Pro kamaráda/kamarádku

Zradilas mě...
Mě to ani nenapadlo...
Nenapadlo, že mě Zradíš...
Zradíš, protože Ti nejsem dost dobrá?...
Dobrá, pro Tebe znamená asi Nic...
Nic, to jsem...
Jsem, byla Tvoje kamarádka...
Kamarádka na život i na smrt...
Smrt nám to nemohla překazit...
Překazit to můžeš jenom Já nebo Ty...
Ty, kamarádko moje...
Moje spřízněná duše...
Duše už není...
Není už nic, jen moje a Tvoje, nic není naše...
Naše Přátelství...
Přátelství, přesně toto slovo...
Slovo, které už nehledej...
Nehledej mě, nenajdeš...
Nenajdeš další duši...
Duši možná ano, ale ne takovou...
Takovou jako má ta má...
Má duše našla ještě jinou...
Jinou, kterou obě nenávidíte...
Nenávidíte ji proč?...
Proč?...

Ztracená

23. září 2013 v 19:10 | Ami
Přemíšlela jsem. Tady se stejně nic jiného dělat nedá.
Seděla jsem schoulená u strašidelné, šedivé zdi. Choulila se strachem a zimou. Na mém těle byla jenom potrhaná, stará košile. Už několik dní jsem koukala z okna a občas mi pohled sklouzl k železným zavřeným dveřím.
Vzdychla jsem nad svojí...co vlastně svojí?
Moje už není nic...
Mé oči se už nevydržely dívat z okna, jelikož mě ze slabého slunečního světla bolely oči. Prosvítal sem jen jediný paprsek světla, jinak tu byla černočerná tma. Zavřela jsem oči a přemýšlela, tím tady můžu jedině utrácet čas, ale jakmile se zasním, myšlenky mi sklouznou k dvěma slovům. Pořád je slyším v hlavě, dvě slova a jsou tak nesnesitelná.
Jsem Ztracená...
...Ztracená...
...Ztracená...

Lasturové oči 4/...

21. září 2013 v 19:41 | Ami |  Lasturové oči
Probudilo mě nějaké pípání, nejprve jsem si myslela, že je to můj budík, ale bylo teprve 5:23. Vzdychla jsem a otřásla mnou další mocná vlna kašle. Takhle už to dál nejde, řekla jsem si, že budu muset k doktorovi nebo něco udělat s tím kašlem, protože už to jako nachlazení nevypadá. Znovu se ozvalo zapípání, byl to můj mobil. Vylezla jsem z postele a přešla ke stolu, volala mi Bet, co asi chce? Zvedla jsem mobil a přiložila si ho k uchu.
"Haló, ahoj Bet, co se děje?" zeptala jsem se kamarádky unaveným hlasem. Zato Bet byla úplně rozzářená...
"Hmm, a co já s tím mám dělat? Hele Bet, víš kolik je hodin?" už jsem začínala být mrzutá, když v tom někdo zaklepal na dveře.
"Hele Bet, už musím končit. Uvidíme se ráno, ahoj," ukončila jsem hovor. Přešla jsem ke dveřím a otevřela je. Ve dveřích stála teta, dívala se na mě podezíravým pohledem a než jsem stačila něco namítnout. Začala s výslechem. "Dobré ráno, mladá dámo," zakřenila jsem se jako indiot. A rozkašlala se. Teta na mě hleděla chvíli hleděla starostlivým pohledem. Potom její výraz zase ovládla přísnost.
"Dobré ráno, potřebuješ něco?" optala jsem se chraplavě.
"Co se děje? Nic, až na ten tvůj kašel," nadhodila teta.
"A co je sním?" našpulila jsem rty a uchechtla se a nával kašle mě skoro přemohl. Zachytila jsem se rámu u dveří, abych se nezhroutila.
"No, podle tebe asi nic, ale mně se zdá, že to v pořádku není. Odpoledne přijde náš soukromí lékař, takže koukej být včas doma," poučovala mě.
"Ale...ale...teto, já jsem slíbila Bet, že s ní půjdu ven," fňukla jsem.
"Ve tvém stavu asi těžko a odpoledne přijede lékař," řekla a zabouchla dveře. Tak to teda ne, od žádnýho cvokaře se léčit nenechám! Šla jsem ke stolu a našla učebnice do školy. Vytáhla batoh a nandala tam učebnice. Zabalila jsem si pár nutných věcí a šla do koupelny na záchod. Když jsem se vrátila, lehla si do postele a dívala se do stropu. Na chvilku jsem usnula.
Vzbudila jsem se pár minut před pípáním budíku. Seběhla po schodech dolů, div jsem se nepozvracela a nezkutálela ze schodů, jak mi bylo špatně. Každou chvílí mi bylo hůř a hůř, ale musela jsem jít do školy.
***
Ve škole mi bylo strašně, že jsem se vůbec nesoustředila na učení, ale najednou jsem na sobě ucítila Něčí hřejivý pohled. Otočila jsem hlavu o kousek doprava a přes uličku se na mě díval nějaký kluk.
Měl modré oči a špinavé blond vlasy. Byl svalnatý a hruď měl pěkně vypracovanou. Díval se na mě takovým...léčivým pohledem, až mi bylo o něco líp. Usmál se a já mu lehce úsměv oplatila. Je nádherný, možná o trošililinku hezčí než Luke. Najednou zazvonilo a já, jak mi stav dovoloval doběhla k hlavním dveřím. Rozhlédla jsem se na obě strany a když jsem se ujistila, že mě nikdo nepozoruje, vydala se nejkratší cestou za svojí pratetou. Hlavně pryč odsud...

Project about me - 2.

21. září 2013 v 16:51 | Ami |  Projects

2.Věk - kolik ti je, kolik bys chtěl, aby ti bylo, byl nějaký věk, kterého ses bál, kteréhos nechtěl dosáhnout? Co pro tebe znamenají osmnáctiny, co patnáctiny, co pětadvacet let? Kolik let je pro tebe ideálních? V jakém věku se tví hrdinové většinou nacházejí?

No, tak mně bude v listopadu 12. Zatím by se mi líbilo, kdyby mi bylo...15-18, něco mezi tím, nejlíp 16 :). Bojím se asi toho věku, až bude načase umřít :D. Nechci dosáhnou stoprocentně 100 :), však znáte, bezzubí, vychrtlí, vrásčití staříci, BLE!!!!
18, nevím co pro mě znamenají, prostě zatím nic, jen to, že už budu jakoby Dospělá :)
15, dostanu občanku!!!! No a pak samozřejmě důležitější věci. (Teď mě omluvte, prosím) budu moct mít sex (Ještě jednou se omlouvám, ale napadlo mě to :D)...
25, práce, práce a zase práce a nebo škola, škola, škola, nebo nejhůř: děti, děti, děti :D
Pro mě je ideálních...asi...15 nebo 16 let. Nevím proč :D
Mí hrdinové se věčinou nacházejí ve věku kolem 15-18, ale plánuju i 20 :)


S Ohněm přichází konec

19. září 2013 v 14:27 | Ami |  Projects
2. Oheň

Po dlouhé době poezie, zítra vrátím se... k LO, tato báseň je kratší...
Omlouvám se, dál už musím plout...

Setkání s literární postavou

17. září 2013 v 18:06 | Ami
Postava: Neilin
Kniha: Křišťály moci, Michaela Burdová

Procházela jsem po lese a pomaličku našlapovala po příjemně studivé trávě, pokryté kapičkami rosy. Rozhlížela jsem se kolem a připadalo mi to tady odněkud povědomé...
Už vím, je to les za naším domem, tak proto je mi povědomí, včera jsem tudy procházela a hledala houby. Znovu jsem pohlédla na všechny strany a nakonec jsem Jí uviděla...Měla hnědé oči a havraní vlasy, okolo pasu meč a dýku. Dívala se na mě se smutným a ustaraným výrazem, na tváři se jí mihl usměv.
"Neboj se, Ami,"oslovila mě mojí přezdívkou co užívám v internetovém světě. Nakonec mi to docvaklo, Je to...Neilin, to není možné...
"Neboj se...Přijď za mnou, budu na tebe čekat až slunce zapadne a na nebe se vyhoupne luna. Přijď, Ami,"otočila se a zmizela...

***

S trhnutím jsem se probudila a vyskočila do sedu. Lapala jsem po dechu a celé tělo jsem měla zvlhlé potem. Pižamo se mi lepilo na kůži a chvíli jsem nevěděla, kde jsem...V tom jsem si vzpoměla na Ní, na Neilin. Pamatuji si ,jak jsem byla v lese a potom se tam objevila, protřela jsem si oči, pomalu vstala z postele a potichoučku došla do koupelny, cestou jsem mrkla na hodiny, bylo 3:01. Došla jsem do koupelny a opřela se o umyvadlo, pustila vodu a opláchla si obličej studenou vodou. Zahleděla jsem se do zrcadla a zadívala se na sebe, pořád jsem byla ta obyčejná holka, olivové oči byly zarudlé a pleť bledá, v tom se mi v zrcadle objevil obraz, byl na něm les, co je za domem a po chvilce se místo lesa vynořila dívka, která opakova "Přijď, Ami, přijď," ze snu jsem si vybavila, že říkala něco o tom, že až slunce zapadne a vyjde luna, mám přijít. Odšourala jsem se zpátky do pokoje a snažila se usnout a nemyslet na ten divný sen, ale pokaždé, když jsem usnula zdál se mi znovu a tak jsem vzdala pokusy o usnutí a vytáhla notebook.
Ráno jsem se brzy nasnídala a vydala se louku posetou drobnými kvítky. Lehla jsem si do trávy a snažila se nemyslet, ale myšlenky se pořád loudaly k tomu snu. Po dlouhých hodinách jsem se vidala domů na oběd. Sedla jsem si k obědu a mamka přede mě postavila talíř polévky.
"Kde jsi byla celý den?" ptala se.
"Hmmm, na louce,"odpověděla jsem normálním tónem.
"Aha, vypadáš, že jsi měla divokou noc,"vyzvídala dál. Protočila jsem oči v sloup a odnesla jídlo. Zalezla jsem do pokoje a hledala MP3, když jsem ji našla, lehla jsem si na postel a poslouchala. Po celou dobu jsem dělala mnoho věcí, ale jak zapadlo slunce oblékla jsem se a vyrazila z domu. Věděla jsem, že nejednám správně, ale...
Už jsem byla na kraji lesa, zastavila jsem se a naslouchala, jestli něco neuslyším, nic...Pomalinku jsem vkročila do lesa a nějaký hlásek na mě křičel. "Opovaž se jít dál, slečinko,"ale já ho ignorovala, po chvilce jsem na něj vykřikla. "Zmlkni!", už jsem byla na tom místě, co byl ve snu a nic...
Nakonec jsem jí spatřila, objevila se zničeho nic.
Měla hnědé oči a havraní vlasy, okolo pasu meč a dýku. Dívala se na mě se smutným a ustaraným výrazem, na tváři se jí mihl usměv. Přesně jako v tom snu, pomyslela jsem si. Neilin najednou promluvila.
"Neboj se, Ami,"oslovila mě něžným a laskavým hlasem.
"Vy jste Neilin? A proč mi říkáte Ami?"skoro jsem zuřila a začala couvat. Zastavila mě, ale pokynutím ruky.
"Ano, jsem Neilin a můžeme si tykat, ano?"zeptala se.
"Jo, jasně, takže odkud mě znáte, teda znáš?"
"To by bylo na dlouho, časem se všecho dozvíš,"usmála se.
"A proč mi říkáš Ami?" podívala se na mě nechápavým pohledem.
"Jé, promiň, já zapoměla. Takže Ami, říkám ti takto protže...Je to tvé pravé jméno, abych byla přesná, ty jsi elfka a Ami je tvé elfské jméno,"dívala jsem se na ni s vykulenýma očima.
"Já jsem elfka? No...to...je...parááádaaaa,"skotačila jsem.
"No a teď k věci, potřebuji tvou pomoc a ne jen já, ale i ostatní v Mianthilii, vrátily se pradávné síly zla a potřebujeme, abys nám pomohla,"dívala se na mě a němě mě prosila.
"Vždyť je mi šestnáct!" vykřikla jsem na ni.
"Já vím, ale potřebujeme tvou pomoc," nadechla se a vyřkla něco, až jsem zavrávorala, "Jsi Vyvolená," zůstala jsem na Neilin koukat s čirým výrazem hrůzy. "Ale mně je jenom šestnáct," protestovala jsem.
"Prosím, jestli nám nepomůžeš, jsme ztraceni," její výraz mě přesvědčil.
"No tak dobře, ale co řeknu našim?"
"To už je zařízené, jela jsi s kamarádkou stanovat,"
"Skvělý," řekla jsem zkroušeně.
"Připravená?" zeptala se mě a já přikývla, vzala mě za ruku. Otočily jsme se a najednou zmizely...

Konec znamená Začátek

15. září 2013 v 19:02 | Ami |  Projects
1. Voda
Voda tiše hučí
Srdce mé v kaluži krve je
A láska duši ničí
Bije mi srdce míň...a míň, krev se ze mě lije

Voda pluje dál a dál
A já srdce na kousky mám
Sen podivný se mi zdál
proto si tichounce zpívám

Voda se čeří
Jed ve mně spaluje poslední lidskost
A na paty už mi šlape stáří
Nakonec ze mě prchá všechna ctnost

Voda pění
Obdařená Magií
A v noci čekám snění
To moje nové Já tady teď stojí...

Lasturové oči 3/...

15. září 2013 v 13:20 | Ami |  Lasturové oči
Otočila jsem se a spatřila Lukeho, jak se na mě dívá mrazivým, nenávistným pohledem. Opětovala jsem mu pohled a po chvíli se jeho výraz projasnil, na tváři se mu rozlil úsměv, nakonec se otočil a odešel...
Dívala jsem se za ním tak dlouho, dokud jsem neucítila na jazyku kovovou pachuť krve. Sáhla jsem si na ret a na konečcích prstů jsem měla kapičky krve. Zjistila jsem, že si koušu ret a ušklíbla se nad svojí hloupostí, což mi způsobilo další záchvat kašle. Hekala jsem a měla jsem co dělat, abych se nepozvracela. Po několika neskutečně dlouhých vteřinách záchvat kašle odezněl. Otočila jsem se a vešla do domu.
Přivítala mě vůně pečeného perníku a pomerančového džusu. V kuchyni stála má teta a krájela čokoládu na posypání. Znovu jsem se rozkašlala a teta se bleskurychle otočila s rukou na srdci.
"Panebože, to jsem se lekla," pokárala mě tetička.
"Promiň," odpověděla jsem chraplavým hlasem.
"Jsi v pořádku?" nedala se odbýt, tak jsem jí odpověděla.
"Asi ano, akorát mě maličko škrábe v krku," zalhala jsem, popravdě mě v něm škrábalo víc, než bylo možné. "Nejspíš jsem se nachladla z toho počasí, co je venku," nechtěla jsem své "rodině" přidělávat starosti.
"Dobře, kdyby se ti udělalo zle přijď za mnou," povzbudivě se na mě usmála. Oplatila jsem jí usměv a otočila se k odchodu do svého pokoje, když v tom teta promluvila šeptem. Znělo to jako...
"Smrt je stíhá, pokud nedojdou na místo určení, již pro ně nebude spasení," teta měla zamlžený pohled a jak si všimla, že ji pozoruji, rozpačitě se usmála. Otočila se a něco pro sebe si mumlala. Pokrčila jsem rameny a šla jsem po schodech do svého pokoje. Otevřela jsem dveře a přivítala mě známá vůně lilií.
Zhluboka jsem se nadechla a v kročila do svého království. Shodila jsem ze sebe batoh plný učebnic, svalila se na postel a dlouze si povzdechla. Naše "rodina" je zapeklitá věc...Rodiče prý zemřeli při auto nehodě, když byla Nora sotva tříměsíční miminko, začala se o nás starat teta se strýčkem, ale strýček za rok zemřel, tak jsme zůstaly jen s tetou.Vyskočila jsem prudce na nohy až jsem zavrávorala a rozkašlala se. Zachytila jsem se židle a zhluboka dýchala. Po chvilince jsem se odpoutala od židle a pomalu jsem přešla ke stolu, kde jsem se prohrabala nepořádkem a ukořistila MP3. Přešla jsem zpátky k posteli a plácla sebou do peřin. Strčila jsem si do uší sluchátka a pustila si hudbu. Trefila jsem se do Enyi - Caribbean Blue. Pořád jsem přemýšlela co teta myslela tím "Smrt je stíhá, pokud nedojdou na místo určení, již pro ně nebude spasení,"zírala jsem do prázdna a přemýšlela při hudbě, která mi hrála v uších. Nakonec jsem usnula a ve snu se mi přehrával tetin hlas.
"Smrt je stíhá, pokud nedojdou na místo určení, již pro ně nebude spasení,"
"Smrt je stíhá, pokud nedojdou na místo určení, již pro ně nebude spasení!"

Projekt "Básně"

15. září 2013 v 12:46 | Ami |  Projects

1. Voda
2. Oheň
3. Pro kamaráda, kamarádku
4. Na tvůj běžný den
5. Hořkost a sladkost
6. Filmová scéna
7. Ticho
8. Ráj
9. Vteřina
10. Katastrofa
11. Sladký čas
12. Všechno má svůj konec
13. Hádky, slzy, trápení
14. Slzy
15. Oběť, obětovat se
16. Soud
17. Na břehu řeky
18. Ztracení
19. Poprvé
20. Bumerang
21. Perly a rubíny/ Slzy a krev
22. Stranou světa
23. Pryč¨
24. Nech odejít
25. Happyend
26. Růžová a černá
27. Černobílá
28. Odtržená
29. Lež
30. Maska
31. V pasti
32.Sbohem/ Dopis na rozloučenou
33. Polibek pošlu ti
34. Úspěch, co zabil lásku
35. Láska, co se nevyvedla
36. Plameny
37. Vítr (ať ti odpoví)
38. Je čas/ Nastal čas
39. Dcera
40. Matka
41. Otec
42. Syn
43. Zrádce
44. Chystejte kameny (pro S.)
45. Svatební šaty
46. Čas rozhodnutí
47. Zvolila jsem
48. Babičce
49. Vesnice
50. Pohled (poslední, první, poslaný, proradný, záhadný,...)
51. Nevinnost
52. Ukolébavka
53. Boj za...
54. Rebel(ie)
55. Když se květy koupou v rose

No, když teď píšu povídky není čas na básničky, proto tento projekt :)

Project about me - 1. Jména

14. září 2013 v 20:32 | Ami |  Projects

Jména - Tvoje jméno, jak by ses chtěl jmenovat, jaké jméno se ti líbí, jaké jméno chceš dát svým dětem…

Já se jmenuji Pavlína, což je jméno odvozené z latinského paulus (malý, nepatrný). Doma mi říkají Pavli, Papamobile, Pavloušku (to hlavně ségra),
Pavino (tak mi říká brácha), ve škole mi nikdo jiný (teda až na učitele) neřekne než Pája a stejně tak i pro některé z rodiny. Nesnáším, když mi někdo říká Pavlo, Pavla je totiž něco úplně jiného!!!!! Moje jméno se mi...líbí/nelíbí...neptejte se mě proč, já nevím, ale vím aspoň tohle: Jméno Pavlína není moc oblíbené, což mi ani nevadí :D. No a co chcete vymýšlet za přezdívky? Jak byste mi říkali Vy, kdybych s Vámi chodila do třídy? (Určitě mi to napište do komentářů :D)...No, to je moje zapeklité jméno :D

Jak bych se chtěla jmenovat? Hmmm, ani nevím :D. Líbí se mi klasická jména, jako: Sofie, Julie, Eliška, Sylvie, Viktorie...Původně jsem se měla jmenovat Anna, ale z toho nějak sešlo :(, každopádně se mi Anna líbí :D. A teď k tématu, jak bych se chtěla jmenovat? Z nějaké knížky/ek asi...(no, podle toho, na jakou knížku jsem teď ujetá :D), Bella :D, Erin (to jméno je prostě BOŽÍ!!!!) a dál sama asi nic nevymyslím :)
Děda říká, že jsou pro mě jako stvořená jména, jako třeba: Johanka (z Arku :D), Anežka (sv. Anežka), Juliet (...). Babička zase: ...:D, nevím :D. No, takže na tuto část tématu nemám odpověď :)...Ale počkat, už vím :D: INN, jakože Inn

Jaké jméno se mi líbí? :D Mně se jich líbí tolik :D Hledám v kalendářích dost často :). Moc se mi líbí, ale cizokrajná jména :), třeba anglická, vymyšlená, latinská...
Latinská: Luna, Bella, Sylvie, Viktorie, René, Rosalie...
Klasická jména: Sofie, Julie, Anna, Eliška, Laura, Zora, Nela, Veronika, Matylda, Žofie, Rozálie...

Jaké jména chci dát svým dětem? Nevím, děti jsou ještě hodně daleko :D, ale jsem si jistá, že jim dám jména, za která se nebudou muset stydět, nebudou se dětem kvůli jménu posmívat a...a...atd :D
Ale pro holčičku se mi líbí (viz. otázka předtím)...A pro kluka? To je ve hvězdách :)...

Projekt - Sundej masku

14. září 2013 v 19:05 | Ami |  Projects
Podtitulek? Sundej masku, prosím :)

1. Jména - Tvoje jméno, jak by ses chtěl jmenovat, jaké jméno se ti líbí, jaké jméno chceš dát svým dětem…

2.Věk - kolik ti je, kolik bys chtěl, aby ti bylo, byl nějaký věk, kterého ses bál, kteréhos nechtěl dosáhnout? Co pro tebe znamenají osmnáctiny, co patnáctiny, co pětadvacet let? Kolik let je pro tebe ideálních? V jakém věku se tví hrdinové většinou nacházejí?

3.Narozeniny - oslavoval jsi s rodinou, kamarády? Vzpomínáš si na nějakou oslavu? Na nejlepší dárek? Na něco, co ti utkvělo v paměti?

4. Znamení zvěrokruhu, horoskopy- věříš na horoskopy, sedí na tebe tvé znamení, nebo máš pocit, že jsi někde trochu jinde? Kterému znamení se asi nejvíc podobáš? Čteš si někdy horoskopy a směješ se tomu, nebo nikdy na tyhle věci neplýtváš časem?

5. Sourozenci - hádky, trable, nebo radost a porozumění? Jakou nejhorší věc ti sourozenec provedl, jaká byla ta nejlepší? Chceš ho občas zabít, chceš být jedináček? Chtěl jsi starší/mladší sourozence? Pokud jsi jedináček, jsi spokojený se životem bez dělení se s ostatními? Jak jsi třeba vnímal, že ve školce a škole se musíš o pozornost učitelky dělit s dalšími dětmi?

6. Zvířata - Chtěl jsi někdy domácího mazlíčka? Ano, ne? Bojíš se nějakých zvířat? Které zvíře je tvé nejoblíbenější, víš proč?

7. Oblíbené činnosti - proč, co děláš, když máš dobrou náladu, čím si naopak zpříjemňuješ tu špatnou, jak přežíváš zimu/léto, podzim/jaro? Je něco, co bys chtěl vyzkoušet, ale máš strach?

8. Co závislosti? Jaký máš názor na drogy, cigarety, alkohol? Ozkoušel jsi něco z toho? Co čokoláda, sport? Nebo psaní, četba, kreslení, modelování, keramika? Počítač? Říká ti někdo, že jsi na něčem závislý? Popíráš to, nebo tušíš, že mají pravdu? A co mobilní telefon? Jak často ho používáš? A v neposlední řadě facebook, tvůj názor na něj

9. Co tě na ostatních vytáčí? Co patří na seznam, kde se nacházejí věci, které bys nedokázal odpustit? Je tam nevěra, lež, neupřímnost, přetvářka, milosrdná lež, podvod, facky, týrání, šikana, nadávky? Pomluvy…

10. Země - kde bys chtěla bydlet? Zůstat v ČR, na Slovensku, nebo odcestovat třeba do Ameriky, Asie, nebo Austrálie?

11. Slavné osobnosti - myslíš, že je někdo, z koho si můžeš brát příklad, nebo je to jen banda, co bere hříšné peníze, baví se a světu by bez nich bylo líp?

12. Politika - politické názory, nebo to nahážem z okna na smetiště?Defenestrace, nebo se dá něco změnit?

13.Ideální partner - co by měl mít? Jak by se měl chovat, jak by měl vypadat, co od něj očekáváš, co jsi ochotný/á mu nabídnout?

14. Ideální rodina - jsi spokojen/á v té své? Ano? Co se ti na ní líbí a co bys změnil/a? Ne? Proč ne, co se ti nelíbí a co bys chtěl/a v té ideální mít? Pustil/a ses někdy do úniku - to znamená, vytvořil/a sis vlastní rodinu, kam si chodíš odpočinout? Zůstal/a jsi u toho, nebo tě to přestalo bavit a skoro jsi na ni zapomněl/a

15. Ideální dovolená - jsi typ na hory, moře, kulturu, přírodu, město, vesnici… kam bys chtěl/a jet? Kam bys jel/a strávit třeba líbánky, kam by sis jel/a odpočinout, kam by ses rád/a vrátil/a, pokud už jsi takové místo navštívil/a?

16. Barvy - která barva tě uklidnuje, která fascinuje. Které jsou tvé oblíbené, a které naopak rád nemáš? Pro dámy- v jaké barvě byste se chtěly vdávat - barva svat. Šatů, záleží ti na barvě oblečení, nebo je to jedno? A v jaké barvě máš /chtěl bys mít svůj pokoj?

17. Škola - mateřská, základní, střední, vysoká, co bylo nejlepší, kam se těšíš, co se ti nelíbilo, na co bys nejraději zapomněl, které chvíle jsi měl nejradši. Měl jsi rád přestávky, prázdniny, dny volna, výlety, nebo ne?

18. Zima - máš rád zimní sporty, nebo ne? Jsi raději zalezlý někde v teple s knihou a čajem, nebo na sjezdovce či na kluzišti? Jak si zpříjemňuješ temno, zimu, snad i nudu? A co Vánoce, máš je rád, nebo je raději zrušit? Co vzpomínky na zimu, na vánoce. A co sníh?

19. Jaro - květiny, teplo, práce na zahradě. Co na jaru se ti líbí, co ti naopak vadí? Máš nějaké zdravotní potíže - třeba jarní únava, alergie - na pyl, nebo pálení očí? A jakou vzpomínku máš na jaro? A co Velikonoce?

20. Léto - máš rád horka, parna, koupání, nebo trpíš někde v koutku, v chládku, ochlazuješ se studeným pitím a doufáš v ochlazení? Co děláš přes léto, co dovolené, výlety s rodinou a kamarády, tábory. Jaké jsou vzpomínky?

21. Podzim - máš ho rád? Ano? Proč. Ne? Proč. Trpěl jsi někdy na podzim depresemi? A co předvánoční shon? Nakupuješ dárky už v září, nebo to necháváš na poslední chvíli? A co začátek školy? Každodenní otrava, nebo se tam po dvou měsících flákání těšíš/těšil ses. Co sbírání listů a kaštanů, provozovals?

22. Měsíc- tvůj oblíbený měsíc. Proč sis ho oblíbil, co se ti na něm líbí, co ne?

23. Den - oblíbený den, den, na který nemůžeš zapomenout, den, který bys raději vymazal?

24. Les nebo město? Vzpomínky na výlet do lesa - sbíral jsi někdy lesní plody, poslouchal stromy, ptáky? Město - co jsi tam pěkného prožil? Jaké bylo nejhezčí město, jaké jsi navštívil? Je nějaké město, v kterém chceš studovat nebo žít?

25.Filmy - Jaké filmy si viděl v kině, jaké filmy nemáš rád, jaké filmy vyhledáváš, jaké se ti líbí, díváš se rád na filmy s někým nebo sám, co kino, nějaké veřejné promítání, dokumenty, komedie, akční filmy a romantické filmy? A co filmové melodie, soundtracky, a podobně?

26. Hudba - Máš nějaké oblíbené CD, kapelu. Stahuješ si hudbu jen z internetu, nebo je deska, kterou sis zaplatil, plánuješ si koupit? Záleží ti jen na melodii nebo chceš i text se zamyšlením, s nějakým poselstvím? Koho posloucháš nejradši, jaký hudební styl uznáváš, je nějaký hudebník, kapela, kterou nemusíš? A proč? Kvůli chování, nebo ti prostě nejsou sympatičtí? A co hra? Hrál jsi někdy na něco? Nebo jen "na nervy?" Pokud ano, jak dlouho ti to vydrželo? Chtěl bys zkusit nějaký jiný nástroj? A pokud ne, je nějaký nástroj, který bys rád ovládal?

27. Hudba 2 - cítíš v písničkách svůj život? Upřednostnuješ smutnou nebo veselou muziku? Taneční, nebo pomalejší? Tanec - jaký k němu máš vztah? A jaká písnička tě třeba rozplakala? Co si pouštíš, když máš depresi? Máš na playlistu zpěváky, zpěvačky, jejichž tvorbu přímo miluješ, miluješ jejich hlasy a texty? Na čí koncert bys vážně chtěla jít, koho bys chtěla potkat? (Asi tak pět, max. 10 lidí.) A co ti, které jsi už potkala, třeba na koncertech, šla bys tam znova? A co instrumentální hudba a klasická?

28. Knihy - chodíš, chodil jsi do knihovny? Čteš rád a hodně? Co maturitní četba? Děsná povinnost, nebo klídek? Jaký žánr upřednostňuješ? Četl jsi někdy Bibli, knihu knih? Četl jsi někdy takovou knihu, ze které sis vypisoval úryvky, citáty? Je nějaký spisovatel, kterého obdivuješ?

29. Módní výstřelky - Vampire Diaries nebo Twilight saga? Justin Bieber nebo One Direction? Miley Cyrus nebo Selena Gomez? A co Taylor Swift a další? Co tě na dnešním světě štve? Co bys napsal na zed, aby si to všichni mohli přečíst a společně jsme se to pokusili změnit? Co třeba Xindl X z Česka? Co Rytmus a Mike Spirit ze Slovenska? Co si říkáš, když vidíš nějakou průšvihářskou hvězdičku - Lindsey Lohan, Ivetu Bartošovu, co móda a chování mladých a dětí? Co chování starých? Co chování produktivní vrstvy, tedy dospělých?

30. Druzí lidé - dáš na jejich rady a mínění, nebo si musíš udělat všechno podle svého? Jak moc tě ovlivňuje jejich názor a mínění o tobě? Střed pozornosti - chtěl bys být, nebo radši pokoj a žádní paparazzi, novináři, pohrdání a závist? Je naopak někdo, jehož názoru si ceníš, máš podobný pohled na svět?

31.Déšt a slunce - čemu dáš přednost a proč? Sneseš déšť, nebo ho naopak nesnášíš? Proč? A co deštivé prázdniny, byla by pokažená nálada, nebo vůbec? A co slunce, do jaké míry ho máš rád, co opalování a horka, co naopak nedostatek slunce - zima a tak.

32. Tajnosti- je něco, co jsi udělal tajně a nikdo to třeba dodnes neví, cestoval jsi třeba někam na vlastní pěst? Jsi typ, co se většinou svěří, nebo si spoustu záležitostí necháváš pro sebe? A co třeba blog? Ví se o něm, nebo ne? Snesl/a bys, kdyby si ho prohlíželi tví rodiče a známí? A co jsi třeba tajila rodičům, kamarádům. A co tajil někdo jiný tobě?

33. Domácí práce, práce na zahradě - co z toho tě baví, jsi lenošný/á, nebo vydatně pomáháš, jakou práci nesnášíš, jakou naopak sneseš, co obvykle doma děláš, co musí udělat někdo jiný? Máš rád pořádek, nebo jsi milovník organizovaného chaosu?

34. Historie - co se ti líbilo na historii? Kdyby opravdu někdo dokázal sestrojit stroj času, bral/a bys návštěvu historie? Kam by ses vydal/a, s kým bys mluvil/a, jaké otázky bys měl/a? Je něco, na co jsi v historii hrdý? Je něco, za co se stydíš? Souhlasíš s tím, že i když bylo v historii něco špatně, nemělo by se na to zapomínat, nebo máš jiný názor a zazdil/a bys to? A co dějepis? Je důležitý?

35.Co budoucnost? Co by ses chtěl naučit, co bys chtěl dokázat, čím a kým bys chtěl být? Jak si představuješ svou budoucnost? Věříš na náhody, na osud, na knihu života? Na cíl a cestu? Jak bys popsal/a svůj kousek cesty? Jsi na křižovatce, v půli cesty, vidíš křižovatku, šplháš nahoru, jdeš z kopce, kolem vody(peníze), máš nebe modrý nad hlavou… ?

No, to jsem si vybrala, co? Těšíte se na odpovědi?

Hogreta

12. září 2013 v 14:51 | Ami

Věnováno od blogerky Hogrety,
projekt byl viděn u blogerky Saiyi,
inspirováno jejími myšlenkami
a Mnou upraveno
1. Jak vidíš sama sebe?
Abych řekla pravdu, asi jsem nad tím ještě moc nepřemýšlela. Ale řekla bych, že každý člověk sám sebe vidí jako střed světa - a nedokáže si představit, jaké by to asi bylo být někým jiným. Když jsem byla mladší, ráda jsem jen tak pozorovala lidi a říkala si, kam asi jdou, jaké mají rodiny, jaké mají radosti, starosti, jak asi žijí... Myslím si, že jsem úplně normální holka s vlastním názorem. Taková, jaké jsou téměř všechny dívky v mém věku:).

2. Jsi zamilovaná a nebo se Ti někdo líbí?
Mám přítele, letos v listopadu oslavíme šesté výročí. Takže jo, dá se říct, že jsem zamilovaná. Ale myslím si, že po šesti letech už to není taková ta praštěná a šílená zamilovanost, jaká to bývá v začátcích vztahů. Nemáme motýlky v břichu pokaždé, když se uvidíme - kdyby jo, oba dva bychom asi už dávno na jejich křídlech odletěli. Spíš je to už takové poklidné - milujeme se, cestujeme spolu, smějeme se, ale řešíme i úplně obyčejné věci, třeba co bude k večeři.

3. Jaká vůně je Ti nejbližší?
Vůně cestování, dobrodružství a exotiky:).

4. Kdy si spatřila světlo světa?
Jednoho sobotního večera v září roku 1991.

5. Tvá nejoblíbenější barva?
Nemám asi jen jednu nejoblíbenější barvu, ale dá se říct, že mám blízko k přírodním barvám jako je béžová, zelená, hnědá,... Ale ani fialová, bílá, žlutá či oranžová není špatná. Ani růžová mi nevadí, když je jemná. Nemám ráda moc vykřičené barvy.

6. V jakém malebném městě/vesničce žiješ?
Bydlím v malebné Ostravě:-D.

7. Tvé oblíbené místo?
To se nedá tak říct, já mám spoustu oblíbených míst - podle toho, na co mám zrovna náladu. Můj pokoj je určitě mé oblíbené místo, ale nedokážu si představit, že bych tu byla sama a pořád, to by mi tu asi bylo za chvíli smutno. Moje oblíbená místa jsou prostě tam, kde se cítím dobře. A to záleží spíš na tom, s kým na tom místě jsem, než na tom, jaké místo to je.

8. Na co nebo na koho si pyšná?
Asi jsem ještě příliš mladá, abych mohla říct "tohle jsem dokázala a jsem na to pyšná". Vždycky když dosáhnu nějakého cíle, tak se hned objeví další cíl, za kterým chci jít. Mohla bych být třeba pyšná na to, že jsem udělala maturitu, ale spíš se zabývám tím, abych teď vystudovala vysokou školu. Nebo můžu být pyšná na to, kde všude jsem byla, ale spíš se zabývám tím, kolik je ještě míst, které bych chtěla navštívit. Co se týče ostatních lidí, tak já jsem spíš pyšná prostě na to, že jsou a že mě třeba mají rádi, než na to, že by něco dokázali. Nejde mi o to, co člověk dokázal, ale o to, jaký je.

9. Za co nebo za koho se stydíš?
Stydím se za chyby, které jsem v pubertě udělala. Ale nehroutím se z toho, je to pryč. Každý někdy udělá chybu, nebo ne? :)

10. Co plánuješ do budoucna?
Tak teď hlavně chci dodělat školu. Až budu .ing, tak si chci najít nějakou hezkou práci, která by mě bavila. Pak bych se chtěla usadit a založit s přítelem rodinu. Do toho všeho bych chtěla cestovat a poznávat svět:).

11. O jakém povolání sníš?
O nějakém dobře placeném :-D. Vlastně je mi to téměř jedno, důležité je, aby mě to zajistilo a aby mě to nějakým způsobem naplňovalo. A já jsem dost všestranný člověk, takže mě může naplňovat jak programování, tak třeba chovatelství.

12. Co myslíš, že se s tebou stane až umřeš?
Snažím se na to nemyslet, protože mě tato představa trochu děsí. Třeba se nestane vůbec nic, třeba se dostaneme někam "výš" a nebo se třeba narodíme jako někdo úplně jiný.

13. Jak bys chtěla zemřít?
Nechtěla bych zemřít:-D.

14. Tvé tajné přání?
Když je tajné, tak ho asi nevyžvaním, no ne? :) Ale upřímně nějaké velké tajné přání ani nemám, spíš mám spoustu malinkých přáníček.

15. Tvé nejoblíbenější roční období? A proč?
Na každém období je něco hezkého. Na jaře všechno kvete, v létě je teplo, na podzim je všechno krásně barevné a v zimě se dá jezdit na hory. Je mi to více méně jedno:).

PS: Děkuju Hogreto, tak snad se Vám to po dlouhé době bude líbit. Na příště bude další kapitola LO :)
Předchozí kapitolky si můžete přečíst ZDE a ZDE...

Lasturové oči 2/...

10. září 2013 v 20:04 | Ami |  Lasturové oči

Probudil mě neúprosný záchvat kašle. Opřela jsem se o strom a zavřela oči, plně se soustřesila na každý nádech a výdech. Otevřela jsem oči a přes ulici se na mě díval kluk. Mohlo mu být tak stejně jako mně, ale nevypadal na sedmnáct ani na osmnáct let, vypadal tak na...dvacet. Díval se na mě jeho bezednýma, černýma očima, ale jak jsem mu pohled oplatila sklopil pohled na nově vydlážděný chodník. Zírala jsem na něj jako v tranzu a chtělo se mi kašlat, pomalu jsem se zvedla do sedu a potom si stoupla. Motala se mi hlava. Musela jsem se přidržovat stromu jinak bych se zhroutila znovu do mokrého, ledového sněhu. Pan neznámý se ke mně okamžitě vrhl a pomohl mi ke dveřím. Chytil mě za loket a pomohl mi pevně se postavit na nohy. Usmála jsem se na něj chabým úsměvem, oplatil mi úsměv a představil se...
"Ahoj, jmenuju se Luke Woldan. Ty jsi Rebecca, viď?", znovu se usmál, tentokrát lišácky.
"A - ahoj, jo, já jsem Rebecca Twaestrová, nikdy jsem tě tady neviděla", odpověděla jsem příkře. Zastavili jsme, kolem nás poletovali zmrzlé vločky, už jsme stáli u dveří a už se Luke chystal k odpovědi, když v tom se prudce rozrazily a v nich stála moje devítiletá sestra Eleanor, ale všichni jí odjakživa říkají Nora. Vykulila na mě modrooké očička a rty se jí zvlnily do úsměvu. Nora začala něco básnit, ale já sledovala poočku Luka. Z sestřiných šišlavých úst jsem zachytila něco jako "Jé, ahojky Luke...no jo...zítra máme volno...co ty...Rebi je...hmmm...ona nepůjde na ples...Bet...s nejkrásnějším...přesně...Jack je BOŽÍ...ne, vůbec...zeptej se jí...", Nora vykládala dalších deset minut, ale já sledovala Lukeho, jeho karamelové vlasy a bezedně černé oči k sobě náramně pasovaly. Opálenou kůži měl sem tam posetou drobnými jizvičkami, ale jinak neměl chybu. Rozplývala jsem se nad plností jeho krásných rtů, vytvarováním jeho lícních kostí a...Dost! Okřikla jsem se v duchu. To stačí! "Tak se měj Luke a brzo přijď na koláčky!", žebrala Nora..."Měj se Rebecco, snad ti bude brzy dobře a uvidíme se ve škole", odpověděl a usmál se. "Určitě příjdu Noro, budu se těšit", věnoval mi krátký úsměv a...odešel. Dívala jsem se za ním dokud nebyl z dohledu. Otočila jsem se na maličkou modrookou blondýnku a přísně se na ní zamračila."Kde jsi zjistila, že Bet půjde na ples s Jackem?" podívala se na mě nevyným pohledem."No...já...hmm...ehm...poslou - chala jsem...jak jsi s ní mluvila", fňukala. Nadzvedla jsem koutky a pořádně se rozkašlala. Nora se na mě dívala starostlivýma očima. "To přejde", ujistila jsem ji i sebe. Mrkla jsem na ni a naznačila ať už jde dovnitř, když v tom jsem na zádech ucítila něčí mrazivý pohled...