Setkání s literární postavou

17. září 2013 v 18:06 | Ami
Postava: Neilin
Kniha: Křišťály moci, Michaela Burdová

Procházela jsem po lese a pomaličku našlapovala po příjemně studivé trávě, pokryté kapičkami rosy. Rozhlížela jsem se kolem a připadalo mi to tady odněkud povědomé...
Už vím, je to les za naším domem, tak proto je mi povědomí, včera jsem tudy procházela a hledala houby. Znovu jsem pohlédla na všechny strany a nakonec jsem Jí uviděla...Měla hnědé oči a havraní vlasy, okolo pasu meč a dýku. Dívala se na mě se smutným a ustaraným výrazem, na tváři se jí mihl usměv.
"Neboj se, Ami,"oslovila mě mojí přezdívkou co užívám v internetovém světě. Nakonec mi to docvaklo, Je to...Neilin, to není možné...
"Neboj se...Přijď za mnou, budu na tebe čekat až slunce zapadne a na nebe se vyhoupne luna. Přijď, Ami,"otočila se a zmizela...

***

S trhnutím jsem se probudila a vyskočila do sedu. Lapala jsem po dechu a celé tělo jsem měla zvlhlé potem. Pižamo se mi lepilo na kůži a chvíli jsem nevěděla, kde jsem...V tom jsem si vzpoměla na Ní, na Neilin. Pamatuji si ,jak jsem byla v lese a potom se tam objevila, protřela jsem si oči, pomalu vstala z postele a potichoučku došla do koupelny, cestou jsem mrkla na hodiny, bylo 3:01. Došla jsem do koupelny a opřela se o umyvadlo, pustila vodu a opláchla si obličej studenou vodou. Zahleděla jsem se do zrcadla a zadívala se na sebe, pořád jsem byla ta obyčejná holka, olivové oči byly zarudlé a pleť bledá, v tom se mi v zrcadle objevil obraz, byl na něm les, co je za domem a po chvilce se místo lesa vynořila dívka, která opakova "Přijď, Ami, přijď," ze snu jsem si vybavila, že říkala něco o tom, že až slunce zapadne a vyjde luna, mám přijít. Odšourala jsem se zpátky do pokoje a snažila se usnout a nemyslet na ten divný sen, ale pokaždé, když jsem usnula zdál se mi znovu a tak jsem vzdala pokusy o usnutí a vytáhla notebook.
Ráno jsem se brzy nasnídala a vydala se louku posetou drobnými kvítky. Lehla jsem si do trávy a snažila se nemyslet, ale myšlenky se pořád loudaly k tomu snu. Po dlouhých hodinách jsem se vidala domů na oběd. Sedla jsem si k obědu a mamka přede mě postavila talíř polévky.
"Kde jsi byla celý den?" ptala se.
"Hmmm, na louce,"odpověděla jsem normálním tónem.
"Aha, vypadáš, že jsi měla divokou noc,"vyzvídala dál. Protočila jsem oči v sloup a odnesla jídlo. Zalezla jsem do pokoje a hledala MP3, když jsem ji našla, lehla jsem si na postel a poslouchala. Po celou dobu jsem dělala mnoho věcí, ale jak zapadlo slunce oblékla jsem se a vyrazila z domu. Věděla jsem, že nejednám správně, ale...
Už jsem byla na kraji lesa, zastavila jsem se a naslouchala, jestli něco neuslyším, nic...Pomalinku jsem vkročila do lesa a nějaký hlásek na mě křičel. "Opovaž se jít dál, slečinko,"ale já ho ignorovala, po chvilce jsem na něj vykřikla. "Zmlkni!", už jsem byla na tom místě, co byl ve snu a nic...
Nakonec jsem jí spatřila, objevila se zničeho nic.
Měla hnědé oči a havraní vlasy, okolo pasu meč a dýku. Dívala se na mě se smutným a ustaraným výrazem, na tváři se jí mihl usměv. Přesně jako v tom snu, pomyslela jsem si. Neilin najednou promluvila.
"Neboj se, Ami,"oslovila mě něžným a laskavým hlasem.
"Vy jste Neilin? A proč mi říkáte Ami?"skoro jsem zuřila a začala couvat. Zastavila mě, ale pokynutím ruky.
"Ano, jsem Neilin a můžeme si tykat, ano?"zeptala se.
"Jo, jasně, takže odkud mě znáte, teda znáš?"
"To by bylo na dlouho, časem se všecho dozvíš,"usmála se.
"A proč mi říkáš Ami?" podívala se na mě nechápavým pohledem.
"Jé, promiň, já zapoměla. Takže Ami, říkám ti takto protže...Je to tvé pravé jméno, abych byla přesná, ty jsi elfka a Ami je tvé elfské jméno,"dívala jsem se na ni s vykulenýma očima.
"Já jsem elfka? No...to...je...parááádaaaa,"skotačila jsem.
"No a teď k věci, potřebuji tvou pomoc a ne jen já, ale i ostatní v Mianthilii, vrátily se pradávné síly zla a potřebujeme, abys nám pomohla,"dívala se na mě a němě mě prosila.
"Vždyť je mi šestnáct!" vykřikla jsem na ni.
"Já vím, ale potřebujeme tvou pomoc," nadechla se a vyřkla něco, až jsem zavrávorala, "Jsi Vyvolená," zůstala jsem na Neilin koukat s čirým výrazem hrůzy. "Ale mně je jenom šestnáct," protestovala jsem.
"Prosím, jestli nám nepomůžeš, jsme ztraceni," její výraz mě přesvědčil.
"No tak dobře, ale co řeknu našim?"
"To už je zařízené, jela jsi s kamarádkou stanovat,"
"Skvělý," řekla jsem zkroušeně.
"Připravená?" zeptala se mě a já přikývla, vzala mě za ruku. Otočily jsme se a najednou zmizely...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 S-hejvi S-hejvi | Web | 17. září 2013 v 18:35 | Reagovat

skvěle napsané a vymyšlené jako vždy!:)

2 ellnesin-blog ellnesin-blog | E-mail | Web | 17. září 2013 v 18:45 | Reagovat

Tolik podobné mému. Já Neplní nemusím asi tak, jako ty Aranis. A samozřejmĕ kráása.

3 Kačíí Kačíí | Web | 17. září 2013 v 19:32 | Reagovat

Tak to je nádherný :D :)

4 Nemesis Nemesis | E-mail | Web | 17. září 2013 v 19:58 | Reagovat

Moc pěkný:D Nebylo tam nějaké omezení na 1800 znaků?

5 Anet Anet | Web | 17. září 2013 v 20:07 | Reagovat

Jak už tu řekli je to hezké,ale připadá mi to moc dlouhé na ten limit 1800 slov..Já vím je to na hovno..já pak musela dělat taky novou,ikdyž se mi do toho fakt moc nechtělo...Každopaádně píšeš hezky takže by byla škoda,kdyby jsi nezkusila udělat něco ve zkrácenější verzi..Ale možná se pletu....Třeba se vejdeš..Fakt nevim ale příjde mi to delší...hmm...Radši si to skontroluj..Ale nemyslili si, že bych tě chtěla urážet nebo tak ,jen...No však víš ;-) :D

6 Violette de La Fountaine Violette de La Fountaine | Web | 17. září 2013 v 20:20 | Reagovat

moc hezké. je to vážně skvěle napsané. Moc se mi to líbí :3

7 Nemesis Nemesis | E-mail | Web | 17. září 2013 v 20:29 | Reagovat

[5]: Netvrdte mi, že je to na 1800 slov. Pokud nejsem blbá (což je ale dost možnýXD) tak je tam napsané 1800 znaků..
takže, zkopírovano přímo ze zadání soutěže:
"" Soutěžní zadání
Zapojte fantazii a napište krátkou povídku (max. 1 normostrana - 1800 znaků) o imaginárním (pomyslném) setkání se svou oblíbenou literární postavou. ""

8 Nemesis Nemesis | E-mail | Web | 17. září 2013 v 20:31 | Reagovat

takže, zjišťovala jsem si kolik má ten tvůj příběh znaků (s mezerami).. je to 4362... max. počet byl 1800
:O

9 Angelique Angelique | Web | 17. září 2013 v 20:59 | Reagovat

je to skvěle napsané, moc se mi to líbí :)

10 Xanya Xanya | Web | 17. září 2013 v 22:14 | Reagovat

Kašli na to,že je tam moc slov :D Nádhera jako vždy :)

11 Katie Katie | Web | 18. září 2013 v 11:32 | Reagovat

Je to krásné =)

12 ellnesin-blog ellnesin-blog | E-mail | Web | 18. září 2013 v 15:18 | Reagovat

[8]:  Hmm, je to škoda, že je soutĕž takto omezená. Máš pravdu, znaků je tam moc.

13 Ami Ami | E-mail | Web | 18. září 2013 v 16:09 | Reagovat

[1]: Díky :)

[2]: :)

[3]: Thanks :)

[4]: No, jo, ale mně to nějak ujelo a už se mi to nechtělo měnit...

[5]: V pohodě, no, mám tam toho trochu víc :)

[6]: Děkuju :)

[7]: :) Jak se to dá zjistit?

[9]: Děkujů :)

[10]: Díky, :)

[11]: :)

[12]: Já vím, asi to budu muset napsat znova...

14 Olí Olí | Web | 18. září 2013 v 16:39 | Reagovat

páni to je boží, že jsi psala o Neilin, četla jsem všechny knížky a líbilo se mi to a tvoje povídka taky. Nechtěla bys udělat třeba pokračování? Mimo soutěž.. :)

15 eri-cka eri-cka | Web | 18. září 2013 v 17:30 | Reagovat

Krásný, moc se mi to líbí, určo, to tam dej, třeba vyhraješ, to bylo úžasný :-)

16 NikaRoovy NikaRoovy | E-mail | Web | 18. září 2013 v 19:34 | Reagovat

Ahoj, SB nevedu především proto, že mám málo času na navštěvování, většinou tak jen párkrát do měsíce, každopádně tvůj blog se mi líbí, kdyžtak si tě můžu přidat do oblíbených a občas se tu objevím. :-)

17 NikaRoovy NikaRoovy | E-mail | Web | 18. září 2013 v 19:35 | Reagovat

Mimochodem ta povídka se mi moc líbí, Křišťály moci mám ráda. :-)

18 Milča Milča | Web | 18. září 2013 v 19:49 | Reagovat

Nádherné :-)

19 Ami Ami | E-mail | Web | 19. září 2013 v 14:46 | Reagovat

[14]: Díky, možná to na pokračování Někdy bude :)

[16]: Jasně, to by bylo skvělý :)

[17]: Díky

[18]: Děkuju :)

20 Richťo Richťo | E-mail | Web | 19. září 2013 v 21:26 | Reagovat

Ahoj, volám sa Juraj a snažím sa o to, aby sme všetci, čo sme aktívny na svojich blogoch mali čo najlepšie podmienky, čo najviac návštev a taktiež čo najkvalitnejší dizajn. Samozrejme všetko podľa toho, ako nám to vyhovuje. Ak by si mala záujem, môžeš sa zapojiť. Viac na odkaze: http://lifeforyou.blog.cz/1309/spolok-priatelskych-blogov#komentar109293896 Veľa zdaru 8-)

21 Snapeova Snapeova | Web | 20. září 2013 v 9:58 | Reagovat

Zajímavý nápad, Křišťáli moci mám ráda :)

22 Ilía Ilía | Web | 20. září 2013 v 20:38 | Reagovat

Super povídka....ale...nemůžu to nenapsat....mě tam štve ta Neilin!
Já ju prostě nemám ráda. Hrozně mi leze na nervy. Od půlky druhého dílu ji nemůžu vystát.
Hlavně to prosím neber jako něco proti tobě. Tohle je jenom moje věc.
...ale ještě jednou. Ta povídka je super :-)

23 Kate Kate | Web | 21. září 2013 v 19:28 | Reagovat

Hezká! :D Jsi dobrá!!!

24 nhoriel nhoriel | Web | 22. září 2013 v 15:18 | Reagovat

Zajímavý příběh. Tato postava je mi kupodivu známá. Sice ji zrovna dvakrát nemusím, ale budiž...

Jak už mnozí psali, povídka je příliš dlouhá. Zkus ji předělat, zkrátit, něco vypustit...prostě to krapátko zredukuj. Čas - prozatím! - ještě máš. A pro příště doporučuju pečlivěji přečíst pravidla soutěže.

Ohledně samotného textu mi sem tam neseděla gramatika. Mnohdy mě trochu zarážely tvé myšlenkové pochody, ale... nu což. Na můj vkus ses příliš věnovala popisům, co jsou tam v podstatě jen jako "výplň místa" a samotnému setkání jsi dala málo prostoru. I když pravda, já mám se svým příspěvkem co říkat...

Může být, že jsem od Křišťálů moci už patrně odrostla, každopádně ostatním se jak vidím tvé výtvory značně líbí, tudíž sečteno, podrtrženo, tvé setkání s literární postavou je zkrátka zajímavé :-)

25 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 25. září 2013 v 18:03 | Reagovat

[22]: konečně někdo s podobným názorem! :-D :-D ale povídka je podařená Ami.. to s tím nemá nic dělat.. :-D ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama