Říjen 2013

Lasturové oči||Osmá kapitola

31. října 2013 v 17:30 | Ami |  Lasturové oči
Ahojky! Já vím, už jste se LO nemohli dočkat, že jo? Tak jí tady konečně máte. Snad se Vám bude líbit a menší upozornění: Tahle kapitola je kratší, ale nebojte se, potom budou delší:)



Lasturové oči||PlayList

30. října 2013 v 9:35 | Ami |  Lasturové oči
Ahojky! Jsem zpátky :) Vím, že asi očekáváte kapitolu LO, ale dneska asi nebude, možná večer :) Ale mám tu pro vás písničky - PlayList :)


Carly Rae Call Me Maybe
Loreen Euphoria
James Arthur Impossible
Christina Perri A Thousand Years
Celeste Buckingham Run Run Run
Sofi de la Torre Faster
Sofi de la Torre Wings
Sofi de la Torre Racognize Me
Lucie Vondráčková Co s tou touhou
Alex Hepburn Under
Kryštov, Tomáš Klus Cesta

Písničky jsou seřazené náhodně a tento seznam budu obměňovat :)

Knižní Nej||1. Nejlepší kniha, kterou jsi kdy četl/a

28. října 2013 v 13:48 | Ami |  Projects
1. Nejlepší kniha, kterou jsi kdy četl/a

Tak to je těžké vybrat jednu knížku :D Takže jich vyberu trochu víc :):

Drahokamy: Kerstin Gier
Nástroje smrti - Město z kostí: Cassandra Clare
Divergence: Veronica Roth
Dědička: Amanda Hocking
Delirium: Lauren Oliver

A to je asi tak všechno, možná mě ještě časem něco napadne :)

Knižní Nej

26. října 2013 v 10:20 | Ami |  Projects
Ahojky! Jelikož jsem do úterý nebo středy na prázdninách u babičky, tak udělám kousek tohoto projektu :) Projekt vymyslela Clara Black, určitě jí znáte :) Otázky jsou hodně záludné :)

1. Nejlepší kniha, kterou jsi kdy četl/a
2. Nejhorší kniha, kterou jsi kdy četl/a
3. Nejvtipnější kniha, kterou jsi kdy četl/a
4. Nejsmutnější kniha, kterou jsi kdy četl/a
5. Nejzábavnější kniha, kterou jsi kdy četl/a
6. Nejtenčí kniha, kterou jsi kdy četl/a
7. Nejtlustší kniha, kterou jsi kdy četl/a
8. Nejnudnější kniha, kterou jsi kdy četl/a
9. Nejzajímavější kniha, kterou jsi kdy četla
10. Nejděsivější kniha, kterou jsi kdy četl/a
11. Nejdivnější kniha, kterou jsi kdy četl/a
12. Nejlevnější kniha, kterou jsi kdy četl/a
13. Nejdražší kniha, kterou jsi kdy četl/a
14. Nejnovější kniha, kterou jsi kdy četl/a
15. Nejstarší kniha, kterou jsi kdy četl/a
16. Nejvytouženější kniha, kterou jsi kdy četl/a
17. Nejkrásnější knižní obálka, kterou jsi kdy viděl/a
18. Nejošklivější knižní obálka, kterou jsi kdy viděl/a
19. Nejbarevnější knižní obálka, kterou jsi kdy viděl/a
20. Nejzajímavější knižní obálka, kterou jsi kdy viděl/a
21. Nejoriginálnější knižní obálka, kterou jsi kdy viděl/a
22. Kniha, na kterou jsi se nejvíce těšil/a
23. Kniha, která tě nejvíce NEJMILEJI překvapila
24. Kniha, která tě nejvíce NEJNEMILEJI překvapila
25. Kniha, která měla nejdelší název
26. Kniha, která měla nejkratší název
27. Kniha, kterou jsi nejrychleji přečetl/a
28. Kniha, kterou jsi četl/a dlouho
29. Kniha, o které nemůžeš ani slyšet

Do neznáma...

24. října 2013 v 17:41 | Ami
Znám ho,
ne neznám,
ale ano,
tak odkud?

Odkud ho mám a znám,
nevím, jak se mu mám ukázat?
Otázky nezodpovězené,
co se mi v hlavě motají?

Sny plné,
známe i neznámé,
zdají se mi od noci,
do bezedného rána,
ta prastará síla byla mi dána...

Ztracené myšlenky
a srdce rozbité,
chvějí se pod nápory vzduchu,
které trhají mě víc a víc...

Podzimní soutěž - Výhra

22. října 2013 v 17:05 | Ami
Ahoj, mám pro vás skvělou novinu :) Vyhrála jsem soutěž u Milči!!!!!!! Vím, jsem z toho taky překvapená :) Proto vám tady už po druhé dávám povídku, kterou jsem posílala do soutěže :) Diplom je od šikovné Milči


Seděla jsem na dřevěné lavičce a psala básničku. Kolem lavičky byl
trávník, který pomalu ztrácel zelenkavou barvu. Keře, stromy si už oblékly barevné šaty a inspirovaly mě svými barevnými lístky...
Zrovna jsem psala básničku, která vyzařovala Vášní spojenou s Podzimní krásou. Už jsem byla v polovině a přemýšlela nad rýmem, když v tom mě ochromila zvláštní bolest ve spáncích, tepalo mi v nich a bolest byla nesnesitelná. Přivírala oči a dlaně jsem si tiskla na spánky. Najednou zuřivá bolest povolila a zamlžilo se mi před očima. Začala se mi motat hlava a zkusila vstát, ale okamžitě jsem se zhroutila na lavičku a ztratila vědomí...
Probudila jsem se a byla lehká jako ještě nikdy v životě. Usmála se a lehce si šáhla na ruku, protože mě na ní začalo šimrat a svědit. Užasle jsem zalapala po dechu. Na ruce jsem měla znamení...Znamení mělo tvar pírka z křídel andělů. Pírko mělo růžovo - vínovou barvu. Znovu jsem se usmála nad svojí nevědomostí.
Vždyť já jsem...blbost, to pírko určitě není anděla. Dumala jsem v duchu.
"Mýlíš se, Ami,"rychlostí blesku jsem se otočila a přímo za mnou stál kluk. Zírala jsem na něj s otevřenou pusou. Měl nádherný obličej. Modré oči, orámované světlím obočím, blonďaté kudrnaté vlasy, svalnatou postavu a...Byl NÁÁÁDHERNÝ...
"Jsem Alex, Ami a domnívám se asi správně, že nevíš, kdo jsem já nebo ty,"usmál se.
"Tak trochu tuším,"pípla jsem tichounce a on se usmál. Chvíli nějak máchal rukou kolem sebe a já užasle zatajila dech.
"Vy...vy...vy...jste ANDĚL!!!!! Panebože, anděl,"ten kluk, kterému mohlo být tak...sedmnáct je anděl. Na zádech měl zlatá křídla a na sobě bílou košili se zlatými výšivkami, světlounce hnědé kalhoty.
"Nemusíš tak křičet,"mírnil mě s úsměvem Alex.
"Tak jo,"pípla, protože jsem rozhodně neměla v plánu rozzlobit anděla.
"Tak je to správně, většinou se mladým andělům ukazujeme a přivádíme je domů na jaře, ale jelikož jsi výjimečná a velmi vnímavý a citlivý člověk by si mohl všimnout tvých zatím průsvitných křídel, které máš na zádech. Jak už jsem řekl: Jsi výjimečná a tvůj talent se projevuje dost rychle, proto tě odvedu do tvé rodné země v čase Magického Podzimu,"zakončil (teda aspoň doufám) svůj proslov.
"Jasně,"zmohla jsem se celá uchvácená na odpověď.
"Nastal čas,"zhluboka se nadechl a zase promluvil.
"Přijď o půlnoci na tohle místo a přesně o půlnoci,"zdůraznil přísně. "A sedni si na lavičku, nakonec se kochej krásou podzimních víl. Já tě o půlnoci vyzvednu a odvedu domů,"přistoupil ke mně a já zatajila dech. Vzal mou ruku, sklonil se nad ní a políbil mě na moje nové znamení.
"A teď procitni,"odvěti tiše a zmizel...

Liebster blog award-tag-Odpovědi2

22. října 2013 v 16:45 | Ami
Mno, a nominovaly mě další :-) Otázky a víc najdete ZDE....


Opovržená

20. října 2013 v 17:25 | Ami
Nazdárek! Asi si říkate, že dlouho nebyla kapitola LO :) Já vím, ale nemám...nápad :) Slyšíte, teda vidíte dobře :), ale mám tady něco malinkého, tak si to užijte :)

Liebster blog award-tag-Odpovědi

18. října 2013 v 22:04 | Ami
Už jsou tu jenom odpovědi, otázky naleznete ZDE...




Ellnesa
1) Co se Ti vybaví, když řeknu KLUK?
Ehmm, děsná otázka :D
Jestli myslíš kluky od nás ze třídy: Arogantní debilové, bla, bla, znáte to, kluci, ale bez těch našich by asi moc velká zábava ve škole nebyla. Kluci jsou nepostradatelní...
2) Jak by ses popsala?
Stačí jedno slovo: Tajemná
3) Co si myslíš o mně?
Tebe znám, Šílenko :)
4) S kterou slavnou osobností bys měnila?
Hmm, teď nevím jak to myslíš :)
5) Udělalas někdy něco, za co ještě nyní lituješ? Co?
To se ví :) Mnoho věcí, ale nejsou jich tolik, že bych z nich měla výčitky svědomí i teď, ale jedno tu je...
6) Která je Tvoje nejoblíbenější kniha?
Už zase tahle otázka :) Rudá jako rubín, Modrá jako safír, Zelená jako smaragd, Divergence, Delírium, Město z kostí...
7) Která kniha vystihuje Tvůj život?
Osobně, nevím, ale Ty bys mi to mohla říct :)
8) Co děláš když máš vztek?
Vezmu si papír a tužku a na papír čmárám tak dlouho dokud není celej počmáranej a pak se naštvu, takže ho rozškubu :)
9) Tvůj největší úspěch?
Hledání své zamotané a přísně tajné minulosti :)
10) Jakou nadpřirozenou bytostí bys chtěla být?
Nevím, elfové, jsou už ohraní, upíři, ne, ne, andělé, co já vím...Chci být člověk, ale takový, který má nějaký nadpřirozený schopnosti :)

Kačíí
1) Děláš ráda domácí úkoly?
Co je tohle za otázku? :D Domácí úkoly nesnáším :)
2) Umíš nějakou písničku nazpamět'?
Myslím, že ne, teda neumím jí celou (pokud nepočítám písničky z hudebky), ale vždycky nějakou část umím nazpaměť :)
3) Máš přítele? :D
Hmmm, ne :D
4) Co máš radši psaní povídek, nebo čtení povídek?? :)
Nevím, jak kdy :) Hlavně podle nálady :)
5) Máš nejlepší kamarádku, který by si svěřila svůj život?
Ne, ale přála bych si mít takovou kamarádku :) Ale v blogovém světě jsem ji možná našla, že, Blogová kamarádko, určitě víš, že jsi to Ty :)
6) Umíš Rusky?
Ne!!!!
7) Tvoje povaha?
Pokrčení rameny :) Tajmůstkářská, ukecaná :)
8) Věříš na mystické bytosti,..?? Upíři, dochové, vlkodlaci,...
Ano/Ne, jak na které :)
9) Zažila jsi ten pocit, že si se začala smát, že to až nešlo zastavit? :D :D Samozřejmě, několikrát :D
10) Nejoblíbenější film,.??
Rudá jako rubín, těším se na Divergenci a Delirium, a teď u mě jede MĚSTO Z KOSTÍ: I love Jace, jsem s Tebou Zoey :)

Theshadowsofdarkness
1. Chtěl/a by jsi, aby se nějaká knížka/povídka zkřížila s tvým životem? Stala se jeho součástí?
Se ví :) Rudá jako rubín=Cestování časem, Divergence=Frakce, Město z kostí=Lovec stínů :D
2. Jaký žánr upřednostňuješ? (nadpřirozeno, psychologické...)
Fantasy, Sci-fi, někdy i romantika :)
3. Píšeš na papír nebo do počítače?
Nejprve na papír a potom do počítače :)
4. Jak vytváříš své povídky nebo jejich části? (např. já u toho poslouchám hudbu)
Já taky posloucháp hudbu, ani nevím co ještě :)
5. Tvá nejoblíbenější postava z a) knížky a b) povídek.
a) Gwendolyn (Rudá jako rubín), Tris (Divergence), Wendy (Dědička), Gideon (Rudá jako rubín), Loki (Dědička), Tobias/Čtyřka (Divergence), Jace :D (Město z kostí)....
b) Samuel (Nájemný vrah), Millie (Bolest, strach, smutek, smrt)...
6. Jak si představuješ místo, kde by jsi chtěla uniknout před realitou a různými nepříjemnými věcmi?
Nevím, klidné místo v přírodě, ale nejvíc je mi nejbližší knihovna :)
7. Jaké cizí jazyky by jsi chtěla umět? a Jaké umíš?
Latinsky, německy (na to brzo dojde), no a umím: Anglicky a česky...
8. Barva, kterou by jsi nedokázala vypustit ze života?
:D Barevná, nepřežila bych, kdyby všechno kolem mě, bylo černo-bílé :)
9. Radši opravdové knihy nebo e-knihy?
Normální knížky :) FUJ e-kniha :D
10. Alespoň 5 oblíbených spisovatelů. (knížek nebo povídek na webu)
Kerstin Gier, Amanda Hockingová, Cassandra Clare, Veronica Rothová, Michaela Burdová...

Milča
1. Jsi introvet nebo extrovert?
Napůl :)
2. Tvá nejoblíbenější kniha? (Název, autor, popř. proč)
Nevím teď jsem děsně ujetá na: Město z kostí, ale jinak: Rudá jako rubín, Modrá jako safír, Zelená jako smaragd, Divergence, Delirium...
3. Tvá neoblíbenější povídka z blogů?
Nájemnej vrah, Bolest, strach, smutek, smrt...
4. Máš nějakou tu spřízněnou duši?
Řekla bych, že v realitě ne, ale tady :)
5. Chtěl/a by ses s někým z blogů seznámit? Jestli ano, tak proč?
Chtěla, a už se s někým kamarádím :) Připadaj mi tady jako suproví lidi :)
6. Co pro tebe znamená rodina?
Hodina Občanské výchovy :) Ne vážně rodina je pro mě hodně :)
7. Do kolika knihoven chodíš? A kolik jsi v nich přečetla odhadem knih?
Do jedný (Městský), nevím :D Nepočítaně :)
8. Byl/a jsi v zahraničí?
Jo, několikrát :)
9. Napadlo tě někdy psát povídku v jiném jazyce?
Ne, nejdou mi jazyky :)
10. Plánuješ něco nového na blogu?
Tajemství :)



Liebster blog award - tag

18. října 2013 v 18:56 | Ami
Haha, tak na mě taky došlo a můžu za to poděkovat jedině Camille. Vážně díky :) No, ale už k věci :)
V čem to spočívá?
- řekněte 10 věcí o sobě
- odpovězte na 10 otázek, které vám položil/a bloger/ka, jíž jste byli nominováni
- vymyslete 10 otázek pro ty, které budete nominovat
- nominujte 5 blogerů, kteří mají méně jak 200 pravidelných čtenářů
- infromujte blogery o tom, že jste je nominovali
Deset věcí o Ami :)

Krvák

17. října 2013 v 17:22 | Ami
Nazdárek lidi! Jak se máte? Mám tady krvák, který jsem dávala učitelce na češtinu a víte co nám (ještě kámoškám) řekla? Určitě nevíte :) Takže: Že píšeme jako středoškoláci v prvním ročníku :D A to jsme v 6. třídě :) No věřili byste tomu? A teď ke krváčku :)


Spása je v nás

15. října 2013 v 18:55 | Ami |  Polární Noc

Spása...
Spáse mě spasí...
Spasí a zároveň dodá mi naději...
Naději, na ní se musí věřit...
Věřit ve svou víru...
Víru malé víly...
Víly, křehké a jemné...
Jemné, jako rty plné...
Plné ruce okvětních lístků...
Lístků olivových...
Olivových a tajemných očí se nabažit nemohu...
Nemohu bez nich žít...
Žít bez špetky lásky...
Lásky cit, který pomalu končí...
Končí v tichosti a kráse...

Lasturové oči||Sedmá kapitola

13. října 2013 v 19:07 | Ami |  Lasturové oči
Zhroutila jsem se na kolena. Podívala se na své dlaně složené v klíně a rozzvlykala jsem se. Ucítila jsem, jak si vedle mě kleknul On...Popotáhla jsem a on se usmál, oplatila mu úsměv a všimnula si, že se mu na paži táhne velký, rudý šrám. Vylekaně jsem se na něj zadívala, povytáh obočí a podíval se mým směrem. Usmál se a řekl:

"To nic, zahojí se to," nevěřícně jsem na něj civěla. Já, kdybych měla takový šrám. Tak bych asi umřela, no, tak to jsem trochu přehnala.

"Omlouvám se, ještě jsem se nepředstavil," usmál se šibalsky.

"Jmenuju se Max a...jsem Anděl strážný," po očku se na mě zadíval, jak zaregauju, když jsem na něj škokovně hleděla, dodal:

"Jakože, ne anděl strážný, co na něj věří...ty...no, však víš," usmál se na mě a já mu úsměv zbrkle oplatila.

"Jo, chápu...nechápu, já nevím...je toho na mě nějak moc," zadívala jsem se na něj svýma olivovýma očima, on vzal mou ruku do svých velkých dlaní a jemně ji políbil. Zatajila jsem dech a zavřela oči. Zašimralom mě na hřbetě ruky a já se zachvěla. Max se odtáhnul a začal se omlouvat.

"Becco, prosím...já se omlouvám, nevěděl jsem, co dělám...teda vlastně jo, věděl jsem, co dělám," rozpačitě se na mě zadíval a já se přinutila k povzbudivému úsměvu. Potom jsem se podívala na svou ruku a šokovně zalapala po dechu, na mé ruce se třpytilo zatím, nevýrazné znamení. Znamení mělo tvar pírka s vínouvou barvou...

***

Slyšela jsem, jak Myx s někým mluví. Poznala jsem ženský hlas, který vycházel z nějakého přístroje na palubní desce.

"Jak se jí daří?" Ženský hlas zněl starostlivě a překvapivě zároveň.

"Celkem dobře, pře dvěma hodinami nás přepadli, tada promiňte, ji přepadli Luke a Neyla, ale stihnul jsem to," řekl Max povýšeně. Žena se pobaveně usmála.

"Ale je v pořádku, že?" Optala se sarostlivě.

"Je v pořádku, akorát se břinkla do hlavy a chvilku byla mimo, potom má pár šrám, ale jinak je v pořádku," Max jí odpověděl pobaveným hlasem.

"A teď, za jak dlouho tu budete a co, Poslední dělá?" zeptala se žena zvědavě. Jakmile jsem uslyšela: Co Poslední dělá, zavřela jsem oči a dělala, že spím.

"Abych pravdu řekl, tak nám to bude trvat...přibližně den, ale, kdo ví," zamyšleným hlasem ještě dodal: "Má paní, mám tu menší problém, objevilo se jí znamení Pěti," žena nevěřícně zalapala po dechu.

"To není možné."

"Ale je, je to částečně moje vina, madam," přiznal se Max.

"No, nevadí, to vyřešíme až budete zde," odpověděla povýšeně a zamyšleně.

"Jistě," Max už chtěl hovor ukončit, když v tom žena vyřkla něco, co ho zarazilo.

"Maxi, já vím, jak je to pro vás těžké, ale musíte, musíme vydržet," řekla to hlasem, jak matka.

"Jistě, madam," začala jsem se jakoby převalovat, abych jim dala najevo, že jsem vzhůru a abych nemusela poslouchat jejich velmi zajímavý rozhovor. Max po mě střelil pohledem a děkovně se usmál.

"Maxi," žena znepokojeně Maxe oslovila.

"Madam, musím končit, Poslední se probudila," než stačila něco namítnout, Max hovor ukončil.

"Jak dlouho jsi nás poslouchala," zeptal se s úsměvem. Zrudla jsem jako rajče, ale naštěstí to nemohl vidět, protože byla tma.

"Hmm...No, asi od: Jak se jí daří?" Zacitovala jsem. Maxovi zaccukaly koutky úst.

"To byla tvá, promiň, naše královna," spadla mi čelist. Max si toho musel všimnout, protože se rozesmál a protočil oči.

"Neboj se, je to dobrá žena a určitě tě potěší, až se s ní setkáš."
"Kam vůbec jedeme?" zeptala jsem se opatrně. Max si povzdychnul.

"Do jedné z částí Anglie, abych ti to upřesnil, tak ke hranicím se Skotskem,"zůstala jsem na něj vyjeveně zírat.

"Do Skotska?" optala jsem se nevěřícně.

"Jo, do Skotska," přisvědčil Max.

"To, ale pojedeme ještě den," Max se na mě podezíravě kouknul.

"Tobě nic neunikne, že ne?" Usmál se a zase se soustředil na cestu.
Využila jsem příležitosti.

"Maxi, kdo jsou Pětka? Ta slavná, o které jste mluvili a co, znamená, že jsem Poslední?" konečně jsem vyřkla své otázky a poprvé ho oslovila jménem...

Sněhurka

13. října 2013 v 13:10 | Ami
Ahojky, k večeru by tu měla být kapitola Lo, ale klub pisálků pořádá projek, tak proč se do něj nezapojit, co?


Nadpozemská

11. října 2013 v 17:45 | Ami |  Recenze
Autor:Cynthia Handová
Název: Nadpozemská
Série: Nadpozemská
Počet stran: 360
Nakladatelství: CooBoo
Vydání: 2012
Vazba: Vázaná
Zjistit, že jste částečně anděl, není zrovna běžná rutina ani procházka růžovým sadem, zvlášť když víte, že máte naplnit na Zemi poslání, že máte úkol, který byl svěřen jedině a právě vám, ale nikdo vám neřekne, jaký ten úkol přesně je. Nicméně Clara, hlavní hrdinka trilogie Nadpozemská, se s tím statečně pere. Dokonce se snaží zjistit, kdo je ten pohledný kluk, kterého vídá ve svých snech a který zjevně nějak patří k jejímu poslání. Má ho zachránit? Je tohle smyslem jejího života?

Na tuhle knihu jsem čekala hodně dlouho :) V knihovně byla pořád půjčená, ale nakonec jsem se dočkala...
Kniha byla napsaná vážně hezky a nápad byl originální. Postavy byly krásně popsané. Clara mi byla ze začátku sympatická, ale ke konci mě začala rozčilovat...Christian byl taky ze začátku fajn. Wendy mi přišla jako super holka, která je vážně úžasná kamarádka. Angela...tak tu jsem ze začátku považovala za "Zlou osůbku", ale pak byla celkem v pohodě :) U odhalení, že je Angela anděl...no, to jsem byla teda docela dost překvapená. Tucker, toho jsem si zamilovala od první scény s ním :) Je fakt, že někdy byl trochu víc arogantní blbeček :) Ale jinak nemá chybu :) A ta Christianova holka (nevím jak se jmenuje) mě pěkně od začátku až do konce knihy strašně štvala...IDIOTKA :D

Co se týče obálky...Tak obálka je vážně jedna z nejhezčích, co jsem kdy viděla, ale na jiné obálky (Nod nekonešnou obloho, Rezistence...) nemá :)
Kniha byla krásná, ale určitě by nepatřila k mým NEJ, NEJ... :)

Hodnocení