Krvák

17. října 2013 v 17:22 | Ami
Nazdárek lidi! Jak se máte? Mám tady krvák, který jsem dávala učitelce na češtinu a víte co nám (ještě kámoškám) řekla? Určitě nevíte :) Takže: Že píšeme jako středoškoláci v prvním ročníku :D A to jsme v 6. třídě :) No věřili byste tomu? A teď ke krváčku :)



Naposledy spolu

Dnes Vám budu vyprávět příběh, co se stalo mé nejlepší kamarádce, která mi byla ochotná pomoct, když jsem potřebovala...Ale její ochota, se stala osudnou...


Seděla jsem u jezírka a v ruce držela knížku, která mi po dlouhé době padla do rukou, četla jsem Divergenci a zrovna se rozčilovala nad blbostmi, které hlavní hrdinka prováděla. Nasupěně jsem vydechla a ovanul mě ledový poryv větru...
Uslyšela jsem šeptání...
"Zabít...zabít...zabij ji," s hrůzou jsem zůstala sedět jako přimražená, nevěděla jsem jestli se to děje jen v mé mysli a nebo...je to doopravdy. Zrychleně jsem dýchala a na čele mi vyrazil ledový pot. Ztěžka jsem polkla a pomalu se vyškrábala na nohy, zůstala stát a urychleně si uklidila knížku do taky, ktourou jsem měla pověšenou na rameni.
Rozhlédla jsem se a rozeběhla se domů, cestou k našemu baráčku jsem se zastavila, vytáhla mobil a zavolala kamarádce. Zvedla to krátce po druhém zazvonění.
"Haló?" zašvitořila Mia vesele.
"Čau Mio, to jsem já," mluvila jsem nervózním hlasem, Mia se starostlivě zeptala:
"Děje se něco, Lucy?"
"Hmmm, jo, potřebuju si s tebou promluvit. Za pět minut jsem u tebe," než stačila odpovědět, ukončila jsem hovor a rychle se vydala k Mie.


"To je zlí," Mia mluvila šeptem, aby nás její mamka nezaslechla. Byly jsme v jejím pokoji a obě seděly na zemi. Mia seděla v tureckém sedu a já si tiskla kolena k bradě, zatím jsem jí o všem vyprávěla. Celou dobu jsem upírala oči k podlaze, po chvíli jsem je upřela na Miu. Vypadala ustaraně a zničeně zároveň.
"Co se děje?" Zeptala jsem se ustaraným a vystrašeným hlasem. Mia se na mě obrátila a začala mi něco vyprávět, jak mile dovyprávěla upřela pohled na svojí knihovničku. Vstala a došla k ní, vyndala z jedné police knihu, které nesla nápis: Vše o magii a čarovných rytuálech. Tuhle knihu jsem kdysi měla taky doma, ale nijak mě nezaujala, proto jsme ji dali tetě. Teď jsem tušila, že to asi byla chyba...
Mia mi u očí zamávala knihou a zeptala se. "Znáš?" Přikývla jsem. Mia na mě kývla, ať jdu za ní. Přešla jsem k jejímu stolu a ona zatím horlivě listovala v knize. Po neskutečně dlouhých minutách konečně našla co hledala a já jí přes rameno koukala do knížky. Najednou se ke mě blesku rychle otočila a knihu držela před sebou. Na stránce byl nadpis, který zněl: Mýtické hlasy. Nechápavě jsem se na ní zadívala a ona protočila oči.
"Čti," řekla přísně. Nikdy jsem nezažila, aby se chovala takle. Převzala jsem si od ní knihu a četla jsem si text. Ze začátku byla kapitola nudná, ale na konci byl odstavec, při kterém jsem zatajila dech. Zničeho nic jsem ho začala číst na hlas...
"Mýtické hlasy a hlasy duchů jsou na naší planetě velmi výjmečnou situací. Ten, kdo hlasy slyšel postihne tragédie. Při posledním případě se stalo, že dívka ve věku 16ti let zavraždila svou rodinu během oslavy narozenin. Později byla dívka pževezena do nemocnice, kde prozradila své spolubydlící, že slyšela hlasy, které jí našeptávaly ať je zabije. Poté ji lékaři našli oběšenou na provaze, který vzala neznámo kde..." Dočetla jsem a zůstala jsem zírat do neznáma.
"Lucy, je to jen knížka a možná jsi měla halucinace," chlácholila mě Mia, ale já jsem od ní ucukla. Mia se na mě zaraženě zadívala.
"Já vím co jsem slyšela, jasný?" Okřikla jsem jí z hurta a hned poznala, že jsem to přehnala. Omluvně jsem se jí zadívala do očí.
"Promiň, Mio...Omlouvám se, já...nechtěla jsem," vyrazila jsem ke dveří a rozrazila je. Za sebou jsem uslyšela Miin hlas.
"Zavolej mi, ano?" Ještě jsem se na ní zadívala a chabě se usmála. Rychle jsem vyrazila domů. Doma jsem si lehla na postel a snažila se usnout. Mamka se ani neptala co se stalo a za to jsem jí byla vděčná. Myslela si, že jsem se ještě nepřenesla přes můj rozchod s klukem. Vytáhla jsem MP3 a po několika písničkách jsem usnula...


Odpoledne někdo zazvonil...
Moje sestra šla otevřít a já ji ze zdola slyšela jak křičí.
"Ahój, Mio, Lucy je nahoře," s trhnutím jsem odtrhla zrak od knížky a po chvilce ke mě do pokoje nakoukla Mia.
"Pojď dál," pokusila jsem se o vřelý úsměv, ale moc mi nevyšel. Mia se na mě zářivě usmála.
"Tak co? Tvoje mamka o tom asi neví, co?" Pohrdavě a vtipně jsem se zasmála.
"Samozřejmě, že o tom neví a je mi vážně o něco líp," maličko jsem jí zalhala, bylo mi totiž ještě hůř než včera. V noci jsem nemohla spát, protože vždycky, když jsem zavřela oči uslyšela jsem ty hlasy...Najednou jsem uslyšela kroky. Do pokoje nakoukla mamka.
"Jdu ven s Emmily," oznámila nám a usmála se na nás. Počkala jsem dokud jsem si nebyla jistá, že odešly.
"Hmm, jinak jsi v pořádku?" Zeptala se.
"Jo, dojdu si dolů pro pití, chceš taky něco?"
"Jo, klidně," z jejího hlasu jsem poznala, že se jí výrazně ulevilo a trochu se uvolnila. Zavřela jsem dveře a běžela do kuchyně. Najednou jsem měla zase ten pocit...
"Zabij ji, zabij!!!" Bylo to tak nesnesitelné. Chtěla jsem to už ukončit, ale nemohla jsem to udělat.
"Podvedla tě, svedla tvého kluka. Kvůli ní se trápíš. Zabij ji, dělej!" Pomaličku jsem přistoupila ke kuchyňské lince a můj pohled utkvěl na nožích...
"Udělej to, zabij ji, chceš to," jako by se mi do hlavy zabodlo tisíce malých jehliček, taková to byla nesnesitelná bolest. Vzala jsem nůž a pevně ho sevřela v dlani. Chtěla jsem se vrátit do pokoje, kdych to skončila, ale napadlo mě něco lepšího. Schovala jsem nůž za tričko a zajistila ho pasem kalhot.
"Mio, mohla bys mi prosím pomoct s džusem? Potřebuju ho vytáhnou ze sklepa, ale je to moc těžký!" Zakřičela jsem k pokoji. Seběhla jsem do sklepa. Schovala jsem se za závěs a čekala...
Za chvilku jsem ji uslyšela, jak otvírá dveře. Pomaličku a potichoučku našlapovala.
"Lucy?" Její hlas se tady rozléhal v ozvěně. Potichu jsem vyšla zpoza závěsu, vyndala jsem nůž a pevně ho sevřela. Mia se rozhlížela a nakonec se otočila...
"Lucy, co..." Všimla si, že v dlani svírám nůž. Polekaně zamrzla na místě. Nechápavě zavrtěla hlavou.
"Proč? Proč?" Dívala se na mě pohledem vylekané, malé holky. Šťastně jsem se usmála.
"Proto," vykročila jsem k ní a Mia začala couvat. Najednou už neměla kam utéct. Zahnala jsem ji do kouta a volným krokem k ní došla. Chytila jsem ji za ruku a skroutila jsem jí roku za zády. Mia sykla bolestí. Přiložila jsem jí ostří ke krku.
"Prosím," zašeptala Mia a já jí dýku přitlačila silněji na kůži. Mia začala zrychleně dýchat a pořád dokola opakovala jedno slovo: Prosím. Najednou se ve mě cosi pohnulo, raději jsem zařela oči a za chvíli je znovu otevřela. Poslední špetka lidskosti ze mě vyprchala. Zhluboka jsem se nadechla a podřízla Mie hrdlo. Její zkrvavené tělo se zhroutilo na šedou zem. Odskočila jsem od těla a vykulila zděšené oči.
"Co jsem to provedla," chytila jsem se za hlavu a začala si trhat vlasy. Sesunula jsem se na podlahu, přitáhla si kolena k bradě a začala se kolébat. Po tváři se mi skoulela jediná slza...


Toto byl příběh o dívce jménem Mia Laová, která tragicky zavraždila Lucy Arnerllová (Já), která skončila na Psychiatrii. Mia Laová zemřela ve věku 15ti let, dne: 11.10. 1999...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ellnesa Ellnesa | Web | 17. října 2013 v 17:51 | Reagovat

Ježiš, nestraš mě tím obrázkem, teď z něho neusnu!

2 Zoey Zoey | Web | 17. října 2013 v 18:44 | Reagovat

Já už jsem si to přečetla...ale ten  obrázek jsi nezmínila!!! :D

3 Ami Ami | E-mail | Web | 17. října 2013 v 18:49 | Reagovat

[1]: Prosim Tě...

[2]: Já vím, ten jsem tam dala až dneska :-)

4 Xanya Xanya | Web | 17. října 2013 v 22:18 | Reagovat

Miluju krváky,ale ten hlas... Kdyby se něco takového dělo mě... Brr. :D

5 Lili Marks Lili Marks | E-mail | Web | 18. října 2013 v 6:40 | Reagovat

Wow, úplně mi přejel mráz po zádech, když jsem to dočetla! :D

6 enes-blog enes-blog | E-mail | Web | 18. října 2013 v 11:31 | Reagovat

Tak to je teda hodně krvavý a hlavně ten obrázek.

7 Camilla Camilla | Web | 18. října 2013 v 15:35 | Reagovat

Páni, krutý :D
Fůj, asi bych to nechtěla zažít... Chudák Lucy...
Pěkné :-)

8 Mentoska :3* Mentoska :3* | 18. října 2013 v 17:15 | Reagovat

Je to krásný, jen chci upozornit, že tam máš pár pár chyb... Jinak je to krásné a napínavé! Nechtěla bych, aby mě zavraždila má kámoška.. :D

9 Kačíí Kačíí | Web | 18. října 2013 v 17:29 | Reagovat

Tyjo, to bylo hrozný, ten konec... Chudák Mia :) Jinak moc úžasně to bylo napsané, hrozně hezky se to četlo, miluju krváky :D :D

10 Marzia Marzia | E-mail | Web | 18. října 2013 v 17:42 | Reagovat

Děkuji za pochvalu číčiny a krásná knížka Motýlí křísla co? :)

11 Ami Ami | E-mail | Web | 18. října 2013 v 18:29 | Reagovat

[4]: :) Jo, je to nepředstavitelný.

[5]: A to je dobře? Jinak díky :)

[6]: Ale prosim Tě :)

[7]: Děkuju :)

[8]: Já taky ne,díky za upozornění :)

[9]: Díky :)

[10]: Není zač :)
Zatím jsou Motýlí křídla celkem pěkné, ale jsem zatím na začátku, takže :)...

12 theshadowsofdarkness theshadowsofdarkness | E-mail | Web | 18. října 2013 v 18:36 | Reagovat

Wow, úžasný!

Já jsem se jednou pokusila napsat něco toho způsobu zabijáckýho, ale nějak mi to nešlo ze sebe vypsat. Sice jsem to nenapsala, ale ten nápad tam je a podle mě čeká na vhodnou příležitost se vrátit a dokončit co začal:D

13 theshadowsofdarkness theshadowsofdarkness | E-mail | Web | 18. října 2013 v 18:41 | Reagovat

Ahoj, jsi nominována na Liebster blog award. Více najdeš na blogu;)

14 Ellnesa Ellnesa | Web | 18. října 2013 v 18:51 | Reagovat

Jsi nominovaná na Liebster blog award. Více u mě na blogu...

15 Katie Katie | Web | 18. října 2013 v 19:20 | Reagovat

Tak to bylo fakt děsný. Mam husí kůži. =D Pěkně napsané a jestli je to fakt podle skutečnosti, brr nechtěla bych to zažít.

16 Kate Kate | Web | 18. října 2013 v 20:10 | Reagovat

Fakt hezké. :) Jinak, moc se omlouvám, že komentuju pozdě, ale vážně nestíhám. :'(
A, co se týče těch chyb.... Přišlo mi jich tam více než obvykle. :/

17 M.V.R. M.V.R. | E-mail | Web | 19. října 2013 v 10:52 | Reagovat

Povedlo se ti to :-). Akorát pěkně jsem se zasmála při tom: začala se kolébat :D

18 Luri Luri | Web | 19. října 2013 v 22:02 | Reagovat

Chudinka Lucy, ale je to skvělé :) moc se mi to líbí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama