Lasturové oči||Osmá kapitola

31. října 2013 v 17:30 | Ami |  Lasturové oči
Ahojky! Já vím, už jste se LO nemohli dočkat, že jo? Tak jí tady konečně máte. Snad se Vám bude líbit a menší upozornění: Tahle kapitola je kratší, ale nebojte se, potom budou delší:)



Už jenom pár hodin a jsme na tom ''zajímavém a podivné'' místě o kterém mi Max odmítal povědět něco víc. Ani mi neodpověděl, kdo jsou Pětka...Jenom řekl:

''Nejsem ta správná osoba, který by ti to měla vysvětlit," a tím to skončilo, raději jsem se zase uvrtala v přikrývkách a usnula. Tu noc se mi začal zdát ten sen...
To místo, kde se ten sen odehrával mi bylo povědomé...Nakonec jsem se celá spocená a vyděšená probudila, Max si mě starostlivě prohlížel, ale přešel to bez otázek, za to, jsem mu byla vděčná.

***

"Becco!" Někdo se mnou jemně zatřásl. S trhnutím jsem vyletěla do sedu. Nademnou se skláněl Max a s pobaveným úsměvem na tváři si mě měřil. Nechápavě a na oko uraženě jsem se na něj podívala.

"Co je na mně tak zábavnýho?" Max se musel držet aby nevyprskl smíchy.

"Nic, jenom...vypadáš tak...dětsky," nechápavě jsem na něj civěla. Max na chvíli strčil hlavu do auta a zachvilku se ke mně a vruce držel nějaký malý kulatý předmět. Natáhl ke mně ruku a já si od něj vzala nabízený předmět. Bylo to zrcátko, zadívala jsem se na svůj odraz.

"Och..." Na hlavě jsem něměla vrabčí hnízdo. Zamrkala jsem a Max se pobaveně ušklíbl.

"Netrap se tím," uklidnil mě. "Není to zas tak hrozné," zacukaly mu koutky úst.

"Á, co vlastně děláme?" Nadzvedla jsem obočí.

"Nó, my teď, jako půjdeme na oběd," vykulila jsem na něj oči.

"To jako, vážně?" Pochybovačně jsem se na něj zahleděla.

"Naprosto," usmál se. Protočila jsem oči a s mrzutým mrmláním jsem se vyhrabala s přikrývek. Max se na mě se zájmen koukl. Pokynul mi hlavou a já ho následovala.

***

"Tak, co si dáš?" Sěděli jsme u stolku blízko okna. Jakmile jsme vešli do "restaurace" všichni se na nás ohlíželi, ani bych se jim nedivila. Na sobě jsem měla kalhoty zašpiněné od bláta a zelené tričko, na kterém byly kapičky krve. Vlasy jsem měla rozpuštěné. Vypadala jsem děsně.

"Hmm, dám si...Špagety," Max nahlásil obsluze špagety a nějakou omáčku.

"Jak dlouho ješte pojedeme?" zeptala jsem se s obavamy v očích. Max si toho všiml a rozpačitě se usmál.
"Teoreticky by jsme tam mohli být...Odpoledne nebo začátkem večera," obsluha nám přinesla jídlo a my se do něj pustili. Rýpala jsem se ve svých špagetách a vůbec neměla chuť k jídlu. Max se na mě se zájmem ohlédl. Zabořila jsem oči do talíře. Max se ke mně natáhl a chytil mě za bradu. Zaklonil mi hlavu do zadu, abych se mu mohla dívat do očí. Nechápavě jsem na něj zamrkala a on se spiklenecky usmál.

"Děje se něco?" Zeptal se starostlivě. Ano, děje, jsem ANDĚL!!!!!!!!

"No, já..." Zamrkala jsem, abych zahnala slzy.

"Mně to můžeš říct," usmál se na mě zářivě.

"Víš, je toho na mě nějak moc. Jeden den jsem obyčejná holka a dneska, pardón, před...Nevím kdy...No, prostě, jsem ANDĚL!!!! Anděl, panebože..." Mezitím mi Max pustil bradu a já jsem schovala hlavu do dlaní. Max se ke mně znovu natáhl a chytil mě za zápěstí. Skoro, opuchlíma očima jsem se na něj zadívala. Max se usmál.

"Neboj, všechno bude dobrý," rozpačitě jsem se na něj usmála.

"A teď bys měla něco sníst," usmál se a oba jsme se pustili do jídla. Dojedli jsme a Max zaplatil, chtěla jsem protestovat, ale od mě odbyl mávnutím ruky a ta servírka ho přímo hltala pohledem a to se mi nelíbilo...

Max mi pomohl k autu, protože jsem byla pořád rozrušená. Došli jsme k němu a Max mi otěvřel dveře, zářivě jsem se na něj usmála, on mi usměv oplatil. Nasedla jsem do auta a zadívala jsem se z okna a přemýšlela. Max nastoupil a nastartoval. Já jsem sledovala, jak mi krajina ubíhá přímo před očima. Nový začátek...

***

Seděla na lavičce v královském parku. Její přátelé odešli už před chvílí. Čekání na Poslední, je už moc nebavilo a tak odešli. Jediná, kdo tu zůstal, byla ona i když už se stmívalo...

Dívka sedící na lavičce se opřela opěradlo a zavřela oči. Její mysl bloudila krajem dokud nenašla tu mysl, co hledala. Ucítila jemné brnění a přítomnost oné mysli. Otevřela oči a zašemtala jednu jedinou větu a potom se rozeběhla ze zahrady ke královně a svým přátelům.

"Poslední je tu..."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kačíí Kačíí | Web | 31. října 2013 v 17:49 | Reagovat

Si piš že je krátká a konečně :D :D
Překrásná kapitolka, zamilovala jsem si tenhle příběh, tak koukej pohnout z další kapitolkou :D :D

2 Ellnesa Ellnesa | Web | 31. října 2013 v 18:36 | Reagovat

Další kapitolu a hned! Kdo byla ta dívka v posledním odstavci? Ariven? Jinak vážně hezké, ale krátké..

3 Ami Ami | E-mail | Web | 31. října 2013 v 18:42 | Reagovat

[1]: Vážně? Jinak díky :)

[2]: Ehmmm, neříkalas náhodou, že krátký kapitoly jsou nejlepší? :D Díky :) Jo a: Nech se překvapit :) Ale jestli si projdeš jeden doplňující článek k LO, měla bys tam najít, kdo to je :D...

4 Erička Erička | Web | 31. října 2013 v 18:57 | Reagovat

Dojemná kapitolka :-)

5 Angelique Angelique | Web | 31. října 2013 v 21:01 | Reagovat

krásný příběh, kapitola se ti povedla, už se těším na další :)

6 Xanya Xanya | Web | 31. října 2013 v 22:10 | Reagovat

Krátké? Ani bych neřekla. :D Jinak úžasné,ta věta na konci se ti obzvlášt povedla :3

7 diary-povidky diary-povidky | Web | 1. listopadu 2013 v 16:10 | Reagovat

Nění to zas tak krátké četla jsem i kratší:) ale jinak se ti povedla

8 Milča Milča | Web | 1. listopadu 2013 v 16:44 | Reagovat

Krátké, ale dokonale povedené...! :D
Taky by mě zajímalo, kdo ta holka je, tak pohni a dej sem další Ami! :D

9 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 1. listopadu 2013 v 16:52 | Reagovat

Sice krátké ale krásné :D Dočtu si i zbývající kapitolky ale dneska mám naplánováno jinak :/
Mmt nechci buzerovat Ami, ale nejsem "Eweline" O:) Přepsala bys to prosím??

10 Ami Ami | E-mail | Web | 1. listopadu 2013 v 16:56 | Reagovat

[4]: Fakt?

[5]: Díky :)

[6]: No, když myslíš :)

[7]: :) Díky :)

[8]: Děkuju :) No, jo, budu se snažit :D, ale nic neslibuju :)

[9]: V poho, už je to opravené, promiň :) Jinak díky :)

11 Kessi Kessi | Web | 1. listopadu 2013 v 19:07 | Reagovat

Nic se tam moc nedělo ale ten konec se mi líbil. Hezké pokračování. Jsem zvědavá na části kde se vše vysvětlí :D

12 Camilla Camilla | Web | 2. listopadu 2013 v 12:17 | Reagovat

Promiň za opožděný komentář :D Krásná kapitolka :-) Dáál, je to napínavé! :D

13 Katie Katie | Web | 2. listopadu 2013 v 13:01 | Reagovat

Vůbec mi nevadilo, že je to kratší, protože to je pěkné. =)

14 Joss Joss | E-mail | Web | 23. listopadu 2013 v 15:20 | Reagovat

Fuh, ona tuším na Maxa žiarli, na tú servírku, že sa jej to nepáčilo, ako naňho hľadela. :D Ach jaj, už sa teším na pokračovanie. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama