Podzimní soutěž

5. října 2013 v 10:26 | Ami
Ahoj, vím, že jsem slíbila novou kapitolku LO :), ale zrovna mi Milča poslala diplom za účast v její soutěži :)
Diplom je nádherný a 14. 10. končí soutěž, takže uvidím jak jsem dopadla :)


Seděla jsem na dřevěné lavičce a psala básničku. Kolem lavičky byl trávník, který pomalu ztrácel zelenkavou barvu. Keře, stromy si už oblékly barevné šaty a inspirovaly mě svými barevnými lístky...

Zrovna jsem psala básničku, která vyzařovala Vášní spojenou s Podzimní krásou. Už jsem byla v polovině a přemýšlela nad rýmem, když v tom mě ochromila zvláštní bolest ve spáncích, tepalo mi v nich a bolest byla nesnesitelná. Přivírala oči a dlaně jsem si tiskla na spánky. Najednou zuřivá bolest povolila a zamlžilo se mi před očima. Začala se mi motat hlava a zkusila vstát, ale okamžitě jsem se zhroutila na lavičku a ztratila vědomí...

Probudila jsem se a byla lehká jako ještě nikdy v životě. Usmála se a lehce si šáhla na ruku, protože mě na ní začalo šimrat a svědit. Užasle jsem zalapala po dechu. Na ruce jsem měla znamení...Znamení mělo tvar pírka z křídel andělů. Pírko mělo růžovo - vínovou barvu. Znovu jsem se usmála nad svojí nevědomostí.

Vždyť já jsem...blbost, to pírko určitě není anděla. Dumala jsem v duchu.

"Mýlíš se, Ami,"rychlostí blesku jsem se otočila a přímo za mnou stál kluk. Zírala jsem na něj s otevřenou pusou. Měl nádherný obličej. Modré oči, orámované světlím obočím, blonďaté kudrnaté vlasy, svalnatou postavu a...Byl NÁÁÁDHERNÝ...

"Jsem Alex, Ami a domnívám se asi správně, že nevíš, kdo jsem já nebo ty,"usmál se.

"Tak trochu tuším,"pípla jsem tichounce a on se usmál. Chvíli nějak máchal rukou kolem sebe a já užasle zatajila dech.

"Vy...vy...vy...jste ANDĚL!!!!! Panebože, anděl,"ten kluk, kterému mohlo být tak...sedmnáct je anděl. Na zádech měl zlatá křídla a na sobě bílou košili se zlatými výšivkami, světlounce hnědé kalhoty.

"Nemusíš tak křičet,"mírnil mě s úsměvem Alex.

"Tak jo,"pípla, protože jsem rozhodně neměla v plánu rozzlobit anděla.

"Tak je to správně, většinou se mladým andělům ukazujeme a přivádíme je domů na jaře, ale jelikož jsi výjimečná a velmi vnímavý a citlivý člověk by si mohl všimnout tvých zatím průsvitných křídel, které máš na zádech. Jak už jsem řekl: Jsi výjimečná a tvůj talent se projevuje dost rychle, proto tě odvedu do tvé rodné země v čase Magického Podzimu,"zakončil (teda aspoň doufám) svůj proslov.

"Jasně,"zmohla jsem se celá uchvácená na odpověď.

"Nastal čas,"zhluboka se nadechl a zase promluvil.

"Přijď o půlnoci na tohle místo a přesně o půlnoci,"zdůraznil přísně. "A sedni si na lavičku, nakonec se kochej krásou podzimních víl. Já tě o půlnoci vyzvednu a odvedu domů,"přistoupil ke mně a já zatajila dech. Vzal mou ruku, sklonil se nad ní a políbil mě na moje nové znamení.

"A teď procitni,"odvěti tiše a zmizel...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♥Princess Sára♥ ♥Princess Sára♥ | E-mail | Web | 5. října 2013 v 10:39 | Reagovat

♥♥♥

2 Kačíí Kačíí | Web | 5. října 2013 v 12:53 | Reagovat

Nádherné to je :)

3 Xanya Xanya | Web | 5. října 2013 v 20:43 | Reagovat

Užasné,mnohem lepší než to moje :3 :)

4 Katie Katie | Web | 6. října 2013 v 11:50 | Reagovat

No to bylo úžasný. =D Jako já se musím smát protože je to .. ani to neumím popsat. Chtěla bych umět psát jako ty. =)

5 Kate Kate | Web | 8. října 2013 v 18:18 | Reagovat

Tak to držím palce. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama