Identita||První kapitola

8. prosince 2013 v 4:59 | Ami |  Identita
Yes, yes!!!! Kapitola Identity, je tady!!! Prosím přivítejte ji! Chtěla jsem počkat, až bude signatura a bann a tak čekám...čekám...čekám...A už jsou tady!! Užijte si kapitolu, bann a signatura je od Berry :) Tenhle článek tu měl být už dřív, ale kvůli nefunknkci blogu je tu až teď. Vaše názory, kritiku, připomínky pište do komentářů...



Tma...

Horko...

Oheň...

Křik...

Výstřel...

Ticho...

S trhnutím jsem se probudila a vyletěla do sedu. Po čele mi stékal pot, byla jsem promočená až na kost. Zrychleně a přerývavě jsem dýchala, zavřela jsem oči a pokoušela se zklidnit svůj splašený dech. Hlavu jsem si opřela o kmen stromu, na kterém jsem si udělala přístřešek, který se stal mým domovem. Sotva mi klesla víčka, sen se dostavil.

Tma...

Horko...

Hluk motoru...



Počkat, hluk motoru? Ten v mém snu není. Otevřela jsem oči a zaposlouchala jsem se do ticha, po chvilce ho přerušil rachot motoru. Zatajila jsem dech a co nejvíc jsem se přitiskla ke stromu. Někdo zakřičel. Byl to drsný hlas, kterému jste nemohli klást odpor.

"Najděte ji! Prohledejte všechno!" Přidušeně jsem vykřikla. Hledají mě?! Vylezla jsem ze spacího pytle a ten srolovala do batohu, který jsem měla připravený pro případ nouze, který teď nastal. Vždy, když se Vládní rozhodnou vyslat své lidi na nějakou výpravu, tak to končí mrvými lidmi a nebo zotročenými. Obvykle vypukne požár, popravdě, oni ho vyvolají. Spustila jsem žebřík a slezla ze stromu, smutně jsem se zadívala do koruny. Políbila jsem si dlaň a poslala k přístřešku vzdušný polibek. Otočila jsem se a rázným krokem se vydala pryč.

Ušla jsem sotva pár metrů a ucítila jsem strašlivé horko a vůni popela. Oheň...Začala jsem se kolem sebe rozhlížet a najednou jsem to uviděla. Plameny, co olizují kmeny stromů. Vyběhla jsem. Kouř se linul celým lesem a já za chvíli neviděla ani na krok. Začala jsem kašlat a dusit se. Štípaly mě oči a plameny se ke mně nebezpečně blížily. Kouř mi svinul hrdlo do maličkého uzlíčku. Skácela jsem se k zemi a zmítala se v křečích. Oheň, teda kouř je otrávený...Lapala jsem po dechu a začalo se mi mlžit před očima. Za chvíli jsem se v křečích a s vykulenýma očima hledícíma na oblohu jsem se ponořila do temnoty.

***

"Na, píj!" Někdo mi podepřel hlavu a do úst mi začalo klouzat něco chladného. Voda! Začala jsem pít a někdo mi pořád opakoval:
"Tak je to správně," nebo, "už jsi v bezpečí," a plno různých věcí. Pokusila jsem se otevřít oči a na okamžik se mi podařilo zvednout víčka. V tom krátkém okamžiku jsem spatřila siluetu chlapecké tváře, jeho hlas zněl jemně a trochu ustaraně. Za chvíli jsem opět stratila vědomí, ale než se tak stalo, podíval se mi na zátylek, a když uviděl znamení, kývl a zvolal:
"Je čistá," tím jsem usoudila, že asi nebude sám, ale pořád jsem nevěděla, jestli je přítel...

Po tom krátkém okamžiku, když jsem byla při vědomí jsem se vzbudila ještě několikrát, tentokrát jsem v posteli, v celkem měkké posteli, přikrytá plno přikrývkami. Když jsem se probudila seděla nademnou nějaká dívka. Zozespale jsem se rozhlížela kolem sebe.

"Opatrně!" Napomenula mě starostlivě dívka, když jsem se pokusila posadit. Raději jsem se opřela o zeď. Pečlivě jsem si dívku prohlížela, stála ke mně zády, takže jsem jí do obličeje moc neviděla. Měla rudé vlasy a modré oči, byla vysoká a štíhlá. Na sobě měla bílou blůzu a černé kalhoty, zrovna nabírala do misky něco tekutého. Otočila se a jak zpozorovala, že ji pozoruji usmála se na mě. Posadila se k mé posteli na stoličku a ke mně se začala linou vůně polévky.
"Polívka, jestli máš teda chuť?" Rozpačitě jsem přikývla. Dívka mi podala misku a lžíci, pomalu jsem si nabírala na lžíci a polykala. Po hrdle se mi rozlévalo příjemné teplo. Úlevně jsem si oddychla.
"Opatrně, aby ti nebylo špatně," řekla a po očku si mě pořádně prohlížela. Nedivila bych se jí, kdyby si myslela, že jsem...Raději jsem přestala myslet a dojedla poslední trošku polévky. Až v tuhle chvíli jsem si uvědomila tu palčivou bolest v lítku. Odkryla jsem ze sebe peřinu a spatřila obvaz nasáklý krví. Zděšeně jsem se odvrátila a začala zhluboka dýchat, abych se nepozvracela. Dívka mě mlčky pozorovala, ale jak uviděla, že jsem zbledla, raději mě zase přikryla.

"Ehm, jmenuju se Amanda," představila se. Přimhouřila jsem oči a po druhé jsem si ji pečlivě prohlédla.
"Clara," zašeptala jsem tiše, Amanda se zářivě usmála, pokusila jsem se jí úsměv oplatit, ale hned jsem se rozkašlala. Amanda mi přistrčila kbelíka a já se do něj vyzvracela. Zvratky děsně páchly, zatla jsem zuby a rukávem jsem si otřela pusu. Štípalo mě v očích. Pokoušela jsem se zahnat slzy, ale moc to nefungovalo. Znovu se mi začal zvedat žaludek, ale tyhle zvratky se mi podařilo zažehnat.

"Já říkal, že jí bude špatně," pronesl nějaký medově jemný hlas. V tom okamžiku jsem ho poznala. Ten chlapec, co mě zachránil v lese. Podívala jsem se do dveří, kde se o zeď opíral chlapec, tak o rok starší než já. Chlapec se odlepil od stěny a vydal se k nám. Amanda se usmála a něco zamumlala. Chlapec se na ní ohlédla a pozvedl obočí.

"Potřebuje odpočívat!" Vyprskla na něho a on se na ní koukl zvláštním pohledem a Amanda okamžitě zmlkla a odnesla misku, se kterou našvaně odkráčela z místnosti. Chlapec se na mě pozorně zadíval. Poté se usmál, otočil se a ukázal na svůj zátylek, kde měl znamení stejné jako já. Oddychla jsem si. Očividně si toho všimnl, protože se také uvolnila a sedl si na stoličku u postele. Začala jsem si ho podrobně prohlížet. Měl černé vlasy a zelené oči. Byl střední postavy, o kousek vyšší než já, ale byl vážně hezký. Všimla jsem si, že mě taky pozoruje, opřel se o stoličku a čekal. Udělala jsem to samé a on se rozesmál.

"Jmenuju se Michael," nevím, jakou reakci čekal, ale očividně byl zklamaný.

"Clara," zašeptala jsem tiše. Usmál se a v očích se mu rozhořely jiskřičky naděje.

"Ahoj," řekl, neměla jsem nejmenší tušení o co mu jde. Proto jsem se vrhla do protiútoku, sice opatrně, ale přece.

"Proč jsi mě zachránil!" Vypálila jsem na něj, očividně jsem ho překvapila, ale odpověděl mi.

"Byla jsi polomrtvá. Slyšeli jsme, že Vládní hledají nějakou dívku, která při vyvraždění její rodiny uprchla a tak jsem si řek, že tu dívku půjdu najít a bua la! Mám ji, jsi ta dívka nebo ne?" Když jsem neodpovídala dodal:
"Nemusíš se bát!" Zašeptal zničeně. Rozmýšlela jsem se dost dlouho a když jsem ani po tomto pokusu neodpovídala, začal se zvedat. Zachytila jsem ho za zápěstí a on se na mě zmateně podíval, rychle jsem dala svou ruku z jeho. Michael si sedl a vyčkávavě poslouchal.

"Začalo to před dvěma roky," začala jsem tiše.

"Můj otec měl ve vládě dost dobré postavení a jak začal tenhle režim, jemu nepřišel správný, tak odmítl spolupracovat. Myslel si, že když odejde z vlády, už ho nebudou napadat, táta se vracel z práce celý potlučený a on si nakonec myslel, že nás přece už musí nechat na pokoji, proto jsme se odstěhovali na kraj města, kde ksme měli rodinnou chatu. Odjeli jsme tam, já, sestra, matka i otec a žili jsme tam. Chvíli byl klid, ale jednoho večera jsem se vracela z lovu a v tom se to stalo. Poprvé byla tma, potom bylo neskutečné teplo, za chvíli jsem uviděla plameny, jak olizují náš dům, poté následoval křik, křik mé sestry, potom matky a nakonec otce a pak se to stalo, zazněl výstřel a pak už bylo jenom ticho. Vládní začali prohledávat dům a něco, nebo někoho hledaly, ale vím jistě, že to co hledaly, nenašly. Poté jsem uprchla do lesů a přežívala jsem z toho, že jsem lovila. A potom ten požár. Našel jsi mě a zachránil a teď tu ležím a...a...a..." Po tváři mi začaly stékat slzy. Utřela jsem si je hřbetem ruky. Michael se na mě soucitně zahleděl a pak vyřkl něco nečekaného, ale přesto něco, co jsem v hlouby duše čekala.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Která povídka je lepší?

Lasturové oči 11.8% (2)
Identita 88.2% (15)

Komentáře

1 Berenika Berenika | Web | 8. prosince 2013 v 13:34 | Reagovat

Zajímavé :) Těším se na další kapitoly. A jak vidím blog stále neposlouchá, že?

2 Kačíí Kačíí | Web | 9. prosince 2013 v 6:30 | Reagovat

Tak to se mi hodně líbí, jsem zvědavá jak to bude pokračovat :) ;)

3 Wiky Dream Wiky Dream | Web | 9. prosince 2013 v 15:18 | Reagovat

začíná to celkem napínavě a Michael se mi hned začal líbit, už se těším na pokráčko :-)

4 Pisatelka Pisatelka | Web | 9. prosince 2013 v 15:24 | Reagovat

Celkem se mi to líbí:)

5 Wendyss Wendyss | E-mail | Web | 9. prosince 2013 v 15:26 | Reagovat

Zajímavý, originální, a hlavně DOBRÝ nápad na skvělou povídku :) Pokračuj, budu to číst :-)

6 Calla Calla | 9. prosince 2013 v 18:22 | Reagovat

:OOOOOOOOOOOOO NÁDHERA!!!!!!!!!!!!! Proč jsem tvůj blog neobjevila dřív?? :D Jsi úžasná! Tvůj styl psaní je úžasný a tahle povídka taky!  :D

7 Camilla Camilla | Web | 9. prosince 2013 v 18:49 | Reagovat

Muahaha :D dočkala jsem se, :) Ale ihned další kapitolu. :D Chci vědět, co Michael řekne :D !!!

8 Ilía Ilía | Web | 9. prosince 2013 v 21:02 | Reagovat

KONEČNĚ!!!!!!!!!! MUHAHAHAHA!!!!

ehm to nic. :D

Je to v každém případě super!! Moc se mi to líbí. Moc moc a moc. Doufám, že teď, když se blog už vzpamatoval *klepám* tu bude další kapča co nejdřív.

9 Xanya Xanya | Web | 10. prosince 2013 v 14:49 | Reagovat

Tak to je naprosto úžasný. :) A bann se mi taky moc líbí. A chci okamžitě další. :D

10 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 10. prosince 2013 v 15:56 | Reagovat

Krásná kapitola :-) Jsem ráda, že Clara přežila a dostala se do dobrých rukou, aspoň doufám. Jen připomínka, máš tam nějaké chyby, tak si to zkontroluj, ale jinak je to dokonalé! :-)

11 enes-blog enes-blog | E-mail | Web | 10. prosince 2013 v 17:26 | Reagovat

Krásné!! Máš hezký i banner. Nádherné! doufám že se co nejdřív objeví další. :))

12 Ami Ami | E-mail | Web | 10. prosince 2013 v 17:39 | Reagovat

[11]: Ten jsem nedělala :-D Ale je vážně krásný, Berry je šikovná a já jsem u ní taková...VIP!!! :D

13 Angelique Angelique | Web | 11. prosince 2013 v 8:10 | Reagovat

skvělá kapitola, má to dost zajímavý děj, večer si přečtu druhou :)

14 Kessi Kessi | Web | 11. prosince 2013 v 16:50 | Reagovat

Banner je vážně úžasný. A tahle povídka mě nadchla, fakt super! Líbí se mi ještě víc než lasturové oči :)

15 Neimã Neimã | Web | 11. prosince 2013 v 22:54 | Reagovat

Jenom... máš tam napsané bua la a to trochu kazí tu atmosféru,
jinak je to super a moc se mi líbí i LO

16 Zoey Zoey | Web | 12. prosince 2013 v 18:46 | Reagovat

ÁÁÁÁ pádím na druhou kapču, ještě že už je zveřejněná, protože tohle je fakt BOMBA! Rozhodně skvělý nápad, a co řekl? Moc mě to zajímááá :-D

17 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 13. prosince 2013 v 20:52 | Reagovat

Clara, Michael, Amanda!! UÍÍíííííí :D
Letím na druhou kapitolu ;) Moc se mi to líbí xD

18 DorkaJ. DorkaJ. | Web | 14. prosince 2013 v 19:35 | Reagovat

Kapitola po anotácii veru nesklamala a tie menšie gramatické chyby sa dajú opraviť :) Hneď si prečítam 2-ku

19 Violett Violett | Web | 16. prosince 2013 v 22:51 | Reagovat

Vypadá to zajímavě a určitě se dám do čtení, ale až zítra :D Bolí mě oči a mám toho hodně, abych všechny blogy prošla a měla přehled. Ale určitě si to přečtu, protože uvodní foto je bezva :3

20 Joss Joss | E-mail | Web | 20. prosince 2013 v 19:20 | Reagovat

Uau, dlho som sa odhodlávala nájsť si čas na túto poviedku, ale v skutku ľutujem, že som to odťahovala. Už len ten začiatok je úžasný, idem na druhú kapitolu rýchlo. :)

21 Violett Violett | Web | 21. prosince 2013 v 21:35 | Reagovat

Zjistila jsem, že slovo "zítra" už nikdy nepoužiji :D Jinak je to krásné, ikdyž jsem nechápala, jak mohla zjistit že má modré oči, když byla k ní otočená zády, ale to jsem přehlédla :D Pro mně je to lepší než Lasturové oči, ale tím nechci říct, že je LU divně napsané. Obě jsou skvělé, ale tahle mi nějak sedla víc :D

22 Angela Angela | Web | 22. prosince 2013 v 16:09 | Reagovat

Skvělá kapitola... Je to moc hezky napsané. :-) Jsem moc zvědavá, jak to bude pokračovat, hned se jdu vrhnout na další. :D

23 Adelle Adelle | Web | 2. ledna 2014 v 11:45 | Reagovat

Páni, tohle vypadá opravdu zajímavě! Jsem docela zvědavá na ty Vládní... ;-)

24 Abigail Abigail | Web | 28. ledna 2014 v 20:29 | Reagovat

To je super povídka i když smutná, užasně píšeš =)

25 Kikča Kikča | E-mail | Web | 30. ledna 2014 v 22:38 | Reagovat

To je úplně úžasný :OOOO

26 Kai Kai | E-mail | Web | 13. května 2014 v 18:35 | Reagovat

Trochu mi to popravdě připomíná Hunger Games, ale to je tím, že mi všechno něco připomíná :D Jinak je to krásně napsaný, líbí se mi tvůj styl a dost mě to navnadilo taky něco napsat xDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama