Identita||Šestá kapitola

8. ledna 2014 v 5:01 | Ami |  Identita
Nebudu Vám to nijak okecávat, jelikož nemám, nebo jsem neměla dobrou náladu. Užíte si kapitolu :)



Vletěla jsem do pokoje a zabouchla jsem za sebou dveře. Vrhla jsem se na postel a zabořila jsem hlavu do polštáře. Po tvářích mi tekly teplé slzy. Teď nesmíš brečet! Říkala jsem si v duchu. Pořád dokola. Nebreč! Nebreč! Nebreč! Slzy mi pomalu začaly docházet a tak jsem se otočila a lehla si na záda. Chvíli jsem civěla do stropu, když v tom někdo zaklepal. Znovu se slzami v očích jsem se posadila a začala jsem zakřičet.




"Nechtě mě!" Očividně to nepomohlo, protože dovnitř strčila hlavu Amanda. Jakmile uviděla jak jsem na dně, pomalu přistoupila k posteli, u které stála pořád stolička.

"Můžu?" Zeptala se Amanda tiše. Utřela jsem si opuchlé oči a zbrkle jsem přikývla. Amanda si sedla a chvíli koukala do země. Potom ke mně zvedla oči, které byly plné bolesti. Usmála jsem se na ní smutným úsměvem.

"Omlouvám se, že jsem tak vybuchla," začala jsem se omlouvat, ale ona nad tím jen mávla rukou.

"Nech toho! Taky to je moje vina! Neměla jsem tě k němu brát tak brzo!" Odsekla omluvně. Usmála se na mě a začala vstávat ze stoličky. Mám ji ráda, ale tohle bylo trochu...rychlé. Chtěla jsem si s ní promluvit, ale na druhou stranu jsem byla ráda, že mě nechá samotnou.

"Tak já půjdu," řekla. Amanda se u dveří ještě zarazila a nejistě dodala. "Večer chodit nemusíš. Dneska toho na tebe už bylo dost," řekla a vyklouzla dveřmi. Uvolněně jsem se svalila na postel. Přemýšlela jsem o Danielovi. O mém Danielovi. Co tady vlastně dělám? Co je tohle za lidi? A plno dalších věcí. Začaly se mi klížit oči a za chviličku mi klesla víčka.

***

"Ty už vážně nebudeš?" Zeptal se už po několikáté Michael. Znovu jsem zavrtěla hlavou.

"Měla bys něco sníst," namístla Amanda, která seděla vedle mě. A vedle ní seděl Daniel. Její Daniel. Zamrkala jsem, abych zahnala slzy.

"Dobře. Tak já si dojdu pro nějaký ovoce," pokud ho tady najdu. Už jsem se chtěla zvednout, když v tom mě oslovil nějaký hlas.

"U sebe v pokoji mám pár pomerančů a tak," otočila jsem hlavu a uviděla Daniela. Jejího Daniela. Pokusila jsem se o úsměv. Po chvíli rozmýšlení jsem přikývla.

"Dobře," pokrčila jsem rameny. Daniel se začal pomalu zvedat, ale v tom ho něčí ruka chytila za zápěstí. Amanda. Daniel se na Amandu podíval s otázkou v očích. Daniel jí pohladil po ruce a usmál se. Amanda ho s obavami pustila a zadívala se na mě. V jejích očích bylo něco uklidňujícího. Zbrkle jsem se pokusila o úsměv a Amanda trochu pochopila.

"Jdeš?" Zeptal se Daniel. Přikývla jsem. Vydala jsem se za ním a oba jsme vyšli z jídelny. Pot mi stékal po zádech. Ledový pot. Tričko se mi lepilo k tělu. Nevím, jak dlouho jdeme, ale to ticho je už trapné. Rozhodla jsem se ho tedy prolomit.

"Takže...Ty chodíš s Amandou?" Nadhodila jsem příliš nezaujatě. Daniel si pobaveně odfrkl. Se zájmem jsem se na něj podívala. Předstírala jsem, že mě to nezajímá, ale moc mi to nevyšlo.

"Jo, chodím," prohodil. Asi zvolil podobnou taktiku jako já. Zase jsme šli mlčky. Najednou se Daniel zastavil a trochu zaraženě se na mě usmál.

"Promiň, ještě jsem se nepředstavil," usmál se a já se pokusila aspoň o rozpačitý úsměv. Podal mi ruku. Udělala jsem to samé.

"Jsem Daniel," chvíli jsem jen tak mlčela a prohlížela si ho.

"Clara," odpověděla jsem zaraženě. Pustila jsem jeho ruku, ale asi moc rychle. Zase jsme šli potichu. Když jsme došli ke dveřím, Daniel se zastavil.

"Ehm, musím tě varovat. Tam u mě v pokoji je takovej bordel a jsou tam takový...psychopati," usmál se a i já jsem se upřímě rozesmála. Pomalu otevřel dveře a uviděla jsem, že nelhal. V jeho pokoji byl takový velký nepořádek a o teď psychopatech ani nemluvě. Jeden se válel na posteli a další dva hráli karty. Na zemi se válelo oblečení a zbytky jídla. Jakmile si všimli, že jsme přišli, zaději zmlkli. Ti dva, kteří hráli karty se na mě obdivně zadívali a ten na posteli hvýzdl. Daniel mě postrčil do pokoje, jelikož jsem na prahu zůstala stát jak přimražená. Pořád jsem nemohla zpustit oči z toho, který ležel, teď už seděl na té posteli. Byl sportovní postavy. Zelené oči a medové vlasy. Proč jsou tady všichni tak hezcí?

"Pánové? Co tak mlsně koukáte? Tohle je Clara," řekl a v hlase měl náznak sarkasmu. Potom se rozesmál. Protáhl se kolem mě a šel do...ledničky? To je vtip? Otevřel ji a vytáhl jeden pomeranč a jablko. Došel zpátky ke mně a podal mi je. Zamyšleně jsem si od něj vzala ovoce a strčila je do velké kapsy, kterou jsem měla na tričku. Děkovně jsem se na něj usmála.

"Už bych možná měla jít. Díky za ten pomeranč...a jabko," vykročila jsem ke dveřím a kousek od nich jsem na svém zátylku cítila něčí pohled. Když jsem otvírala dveře ještě jsem se otočila, abych je mohla pozdravit, když v tom jsem se střetla s pohledem toho zelenookého kluka, který seděl na posteli. Chvíli se vpíjel do mých očí a já dělala to samé. Potom se ale odtrhl a svůj pohled zaměřil na Daniela. Usmála jsem se na ně a ti dva, kteří hráli karty ze mě ani na chvíli nespustili oči.

"Tak, ahoj. Snad se ještě uvidíme," už, už jsem chtěla odejít, když v tom mě zadržel Danielův hlas.

"Řekla bys Amandě, že na ní budu večer čekat?" Přikývla jsem, ale slyšela jsem, jak ještě dodává: "Pokud tady ti mlsný psychouši vypadnou!" V tu chvíli v pokoji všichni vybuchli smíchem. Musela jsem se usmát taky.

***

Když jsem došla do jídelny byla téměř prázdná. Jen u našeho stolu bylo plno. S výjímkou místa, kde sedím já. Jak jsem se začala přibližovat hovor ustal. Bavili se o mě? Stiskla jsem rty do úzké čárky. Sedla jsem si a začala loupat pomeranč, jenž jsem vyndala z kapsy. Amanda vedle mě se nervózně ošila. Koukla jsem se na ní. Smutně se na mě usmála. Asi je hotová z toho, že mi dnes udělala takovou přítěž. Amanda na mě kývla. S tázavým pohledem jsem se na ní znovu otočila. Nevěděla jsem, co chce a tak jsem jen vrtěla hlavou, ale potom mi něco naznačila ústy. Nadechla jsem se, abych jí mohla odpovědět.

"Daniel ti vzkazuje, že za ním máš večer přijít," řekla jsem a slovo Daniel jsem vyslovila s bolestí. Amanda sevřela rty a pokrčila rameny. Chtěla jsem se otočit na Michaela, ale můj pohled utkvěl na muži, který seděl o stůl dál. Měl na tváři modřinu a menší škrábance. Muž mě se zaujetím sledoval. Chtěla jsem si ho více prohlédnout, ale nechtěla jsem dělat unáhlené závěry. Ten muž se mohl zranit i jinde. Kdekoliv. Kdykoliv. Odvrátila jsem se od něj a zaměřila se na rozhovor, který byl ovšem o zbraních a k tomu jsem uždibovala pomeranč. Po chvíli nudném povídání, které vedli chlapci jsem se na Amandu podívala a ona zase na mě. V očích měla také znuděný výraz. Kývla jsem hlavou ke dveřím a ona přikývla. Vstaly jsme od stolu a všimla jsem si, že na něm spí Maggie a spokojeně oddechuje. Když jsme obcházely stůl naklonila jsem se nad Michaela a vesele jsem na kluky zazubila.

"Pánové? Dámy se jdou trochu vyspat, jelikož ty vaše řeči o zbraních jsou až příliš nudné," řekla jsem a několik chlapců u stolu se pobaveně zakřenilo. Amanda vedle mě stála a cukaly jí koutky. Když jsme jako vznešené dámy vycházely z jídelny Amanda vyprskla smíchy. Zavěsila se do mě a loket v loktu jsme se vydaly k Danielově pokoji.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Enes Enes | 8. ledna 2014 v 15:04 | Reagovat

Nejlepší psychoušci, kopíračko!Psychoušek jsem JÁÁÁ!!

2 Calla Calla | 8. ledna 2014 v 18:24 | Reagovat

Opět a zase výborná kapitola! Nevím co více napsat. :D

3 Violett Violett | Web | 8. ledna 2014 v 18:28 | Reagovat

Nevím proč, ale myslím si, že jsem blázen. Podle mě je její Daniel stále na živu. Jsem snad blázen? :D Jinak krásně jsi to napsala a já se těším na další kapčy :DD

4 Ami Ami | E-mail | Web | 8. ledna 2014 v 18:42 | Reagovat

[1]: Já vim! Ale mně se to tam tak krásně hodilo a vzpomněla jsem si na Tebe :-D

[2]: Díky!

[3]: Mno, tak možná jsi takový menší blázen, ségra :-D
Díky a doufám, že další kapči napíšu co nejdřív :D

5 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 8. ledna 2014 v 19:15 | Reagovat

Krásná kapitola.. Kdo jsou ti psychouši? Bude snad jeden z nich nějak důležitý? Že by nějaký nový ,,Daniel,, ?:D
Doufám, že ten chlap opravdu nebyl ten co si myslím, že byl, což nejspíš byl. -.- Měla by ho na místě zastřelit.. :D
Krásná kapitola, rychle další, šup, šup.. :-)

6 Joss Joss | E-mail | Web | 8. ledna 2014 v 20:45 | Reagovat

Juj, chudinka, musí to byť pre ňu strašne ťažké, keď Amandin priateľ sa volá rovnako ako jej bývalý... teda.. bývalý.. :/ Chudinka.. Ale veľmi sa mi páčila scéna pred jeho izbou. Psychouši. :D A ten zelenooký.. nejako jej učaroval, nie? Žeby budúca láska? Trochu kratšia kapitola, ale pekne napísaná, už sa teším na pokračovanie, dúfam, že tu bude čoskoro. :)

7 Wiky Dream Wiky Dream | Web | 9. ledna 2014 v 13:42 | Reagovat

stále nemůžu uvěřit tomu jak něco takového dokážeš napsat tím dokonalým stylem, spousta spisovatelů by ti mohlo závidět.. Kapitola je opět povedená a napínavá, jak jinak že :-D
těším se už moc na pokračování :-)

8 enes-blog enes-blog | E-mail | Web | 9. ledna 2014 v 14:37 | Reagovat

[4]: tak fajne, odpouštím, a opovaž se mě zase v těláku mlátit!!

9 Lory Lory | Web | 9. ledna 2014 v 14:55 | Reagovat

Ta kapitola byla vážně nádherná :) Ale budu si muset najít čas a přečíst ty před tím, abych to pochopila :D

10 Ami Ami | E-mail | Web | 9. ledna 2014 v 16:24 | Reagovat

[5]: Díky :-D
Taky bych toho chlapa hned zastřelila, ale to nemůžu, páč by nebyla pořádná odplata :-D

[6]: Díky a k těm otázkám se nebudu vyjadřovat, zkazila bych překvápko :D

[7]: Páni! tak to moooc děkuju, ale Ty také píšeš úžasně :-)

[8]: Ale já Tě až zas tak nemlátila :-D

[9]: Díky!

11 Xanya Xanya | Web | 9. ledna 2014 v 17:29 | Reagovat

Chudák,že je smutná kvůli Danielovi. :(
Psychouši. :-D A "vaše řeči jsou příliš nudné..." XD
Nádherná kapitola a těším se až se pomstí tomu chlapovi. :-D

12 Violett Violett | Web | 9. ledna 2014 v 19:41 | Reagovat

[4]: Já říkala, že jsem blázen :DD

13 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 10. ledna 2014 v 20:12 | Reagovat

Zatraceně! Nestíhám :-D

14 Ilía Ilía | E-mail | Web | 11. ledna 2014 v 13:29 | Reagovat

Mě by keci o zbraních nevadily :-D
A s tím chlapem jsi mě naštvala. A Daniela nemám ráda... A ten další kluk se mi moc líbí. MucQ :-D

15 Aurélie Aurélie | Web | 11. ledna 2014 v 15:08 | Reagovat

hezká kapitola :) jsem zvědavá, jak bude probíhat to setkání :)

16 Katie Katie | Web | 11. ledna 2014 v 17:34 | Reagovat

Mám takové tušení že se ještě něco velkého ohledně těch kluků tam stane. =D Ale to si musím počkat na další kapitolu. =)
Jinak pěkné jako vždy. ;-)

17 Kačíí Kačíí | Web | 13. ledna 2014 v 15:39 | Reagovat

Jak já miluju Identitu, moc povedená kapitolka :-)  :-)  :-)

18 Lory Lory | Web | 13. ledna 2014 v 20:51 | Reagovat

Jéj, krásná kapitola! Ale já jsem si pořád ještě nepřečetla ty před ní, takže to nepochopím :D Já vím, jsem neschopná :-D

19 Neimã Neimã | E-mail | Web | 25. ledna 2014 v 20:57 | Reagovat

Tak to je supr jako ta minulá, prostě nádhera, píšeš suprově a ani mi to tak nejde!! Jdu číst dále :-D

20 Kessi Kessi | Web | 8. února 2014 v 19:03 | Reagovat

Hezký díl. Jako vždy. Jen mi není úplně jasný jestli je to TEN Daniel ale myslím že ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama