Únor 2014

Konec...!

27. února 2014 v 18:13 | Ami
Ahojky! Mám tady pro Vás básničku, kterou jsem posílala do soutěže u Cam! Doufám, že se bude líbit!



Přemítám...
Čekám...
Doufám...


Pomoc nepřichází,
slunce zase zachází.

Další den čekání,
pro mě utrpení.

Můj milovaný se nevrací,
v bojišti mrtvých se ztrácí.

Nad hlavou letouny sviští,
sirény v uších mi piští.

Na nebi ohnivý ohňostroj září,
Vojáci na polích - mladí i staří.

Oblaka prachu zahalují město,
i jeho ubohé, válkou postižené obyvatelstvo.

Náhle zazní blízko bomby výbuch,
černého dýmu je najednou plný vzduch.

Dusot nohou těžkých,
tiše se zastaví, ve dveřích stojí kordon vojáků mladých.

Od kouře i pocitu štěstí slzy v očích mám,
do jedné z vojáčkovy náruče padám.

Skupina odchází,
a mě nechá v náruči vojáčka od sazí.

Stiskne mě ve svém náručí,
vzlykot můj mu mou věrnost zaručí.

V jeho krásné tváři se úsměv pro mě střádá,
do mého nitra svou lásku vkládá.

Jeho ústa známé,
přitisnou se na rty mé.

V ten kouzelný okamžik,
do pokoje vlétne bomba a tím nám zajistí zánik.

Než vybuchne sílou ničivou,
v našich srdcích zrodí se cit Láskou zvanou.

Tik...Tak...
Tik...Tak...

Výbuch na kousky nás roztrhne,
od sebe nás násilně odtrhne.

Bolest, žal, bolest, láska, radost,
toť pocity, s kterými jsem si vysloužila mocnost.

Konec přichází rychle a nečekaně,
jako mrtvá se cítím příliš prázdně.

Tady v nebi je božský klid,
na přivítání i rozloučení nás vyprovodí nebeský lid.

Sbohem světe! Sbohem lásko!

Poslední rasa||Prolog

25. února 2014 v 15:27 | Ami |  Poslední rasa
Ahojky! Mám tady jednu novou povídku :) Jen bych chtěla vědět, jestli by jste jí četli? Bann je od Ell. Takže jsem zvědavá, co na to budete říkat! Ten konec je takový matoucí :D!



Prolog

Obcházela jsem kolem židle, na které seděl chlapec. Jeho krásnou tvářičku hýzdila krev. Na celém jeho těle byla krev. V ruce jsem držela dýku. Celou od krve. Olízla jsem z ní krev a slastně jsem zakňourala. Chlapec měl skloněnou hlavu a zavřené oči. Doufám, že je při vědomí!Došla jsem k židli a chytila mladíka za bradu. Zvrátila jsem mu jí dozadu. Chlapec poplašně otevřel oči. Měly hnědou barvu. Byly by hezké, kdyby z nich ovšem neprchal život. Vyděšeně se na mě podíval. Usmála jsem se na něj svým zářivým úsměvem."Ale, ale! Moje sladká Šípková Růženka se probudila," zasmála jsem se a pustila chlapcovu bradu. Díval se na mě nenávistným pohled. Uraženě jsem svraštila obočí. Tohle teda ne! Vzala jsem chlapečka za ruku. "Tak! Který to bude prstíček?" Pobaveně jsem si odfrkla. Přejížděla jsem mu prsty po dlani. Chlapec se na mě se zaujetím a zděšením koukal. Tohle miluju!!! Zabubnovala jsem mu na hřbet jeho ruky. Přehodila jsem si dýku do pravačky a pomalu jsem mu přejela ostřím po tváři. Z rány se okamžitě vyřinula krev. Ten mátoha bolestně sykl. "Copak? Bolí?" Zeptala jsem se sladce. Mladík na mě plivnul. Oplatila jsem mu to fackou. Ha! Ta sedla!

"Mrcho!" Řekl a zase si odlivnul. Další facka. Ničema!

"Tak ty si budeš dovalovat? Jak chceš!" Odsekla jsem naštvaně. Stiskla jsem dýku a chytila toho kluka za ruku. Ten mě jen s nevěřícně vykulenýma očima sledoval. "To neuděláš!" Zaskřehotal. "Vážně?!" Optala jsem se s velkým úsměvem. Volnou rukou jsem ho chytila za prostředníček a sekla. Chlapec zavřeštěl bolestí. Na podlahu odpadl prst. Z chlapcova pahýlu odkapávala rudá krev. Nahlas jesm se rozesmála. Sklonila jsem se k podlaze a zvedla z ní ten prst. Zamávala jsem s ním před chlapcovýma očima. Ten jen bolestí zasténal a pozvracel se. "Fůůůůůj! Ty prase!" Vykřikla jsem a odskočila dál od zvratků. Hned poté ten namachrovanej blbeček ztratil vědomí. "Mátoha jeden!" Odfrkla jsem si. Pokrčila jsem rameny a hodila prst do bedny, která stála hned u stolu, který stál...Eh, to je jedno. Poté jsem se zadívala na chlapce. Dívala jsem se na něj tak upřeně až se to stalo. Proměnila jsem se v oblak mlhy a vnikla jsem chlapcovi do hlavy. Jakmile jsem byla uvnitř, dělala jsem to, co jsem měla. Po pár minutách se chlapec probudil a vytřešněnýma očima (Ani jsem to nemusela vidět) se rozhlédl po místnosti. Já, která jsem byla v jeho hlavě jsem ho jakoby bodla a on jen vykřikl. Nebyl to výkřik, nýbrž skřek. Chvíli sebou škubal. Po chvíli to přestalo a já se uvnitř zaposlouchala. Žádný dech. Ani tlukot srdce. Nic! Ticho! Proměnila jsem se zpět. Za necelou vteřinu jsem stála před chlapcem. Jeho zhyzděné tělo bylo potrhané a všude byla krev. Slastně jsem se uculila. Otočila jsem se na podpatku a vypochodovala z místnosti.

Chůva

21. února 2014 v 14:08 | Ami |  Projects
Ahojky!
Dnes jsem tu s horůrkem! Horory psát neumín! A měl to být pidi horor, ale nějak to nevyšlo :D Půlku jsem nějak psala v minulým čase a konec v přítomným :D Takže jsem to musela opravovat :) A ještě něco- celý víkend budeme u babičky, takže tu nebudu! ALe můžu Vám slíbit, že u babičky budu číst a psát!



Seděla v houpacím křesla a v náručí jí spalo dítě. Dítě, kterému nemohlo být více jak tři roky. Byl to chlapec. Malý, bezbranný chlapec. Křeslo se díky pohybu chůviných nohou houpalo.

Sem...

Tam...

Sem...

Tam...

Mezitím vydávalo vrzající zvuky. Venku zakvičel pes. Nikdy tahle rodina, která bydlí v tomto domě nechtěla bydlet na venkově, ale osud je sem zavál. Matka toho chlapce byla na větším nákupu a otec v práci. Byli tu jenom oni. Chůva a malý Tobias. O staré okno se otřela větem blízkého stromu a skoro neviditelně poškrábala okno. Doprovázel jí skřípavý zvuk.

Chůva se pomalu začala zvedat a v jejím sevření se zavrtěl Tobias.

"Pššššš!" Zašeptala mu a pevně ho sevřela. Nastal čas...

Pomalým krokem s ním došla do kuchyně a jemně ho položila na jídelní stůl. Tento dům nebyl nijak honosný, ba naopak. Mezitím chůva nechala chlapce ležet na stole a odešla k lince, která byla opodál. Chvíli něco hledala v šuplíku, když tu věc našla položila ji vedle své ruky, na které se rýsovalo pár starých šrámů. Šrámů od nože. Vydala se směrem ke schodům. O Tobiase se nestarala. Nevšímala si ho. Chůva začla stoupat do schodů a její kroky vedly ke staré zaprášené komoře, ve které byly jak provázky, nůžky a plno dalších věcí. Jako chůva dobře věděla, kde jsou jaké věci. Otevřela dveře a vstoupila do malinké místnosti. Chvíli se vevnitř přehrabovala dokud nevyšla s koženými pouty. Bůh ví, kde je vzala. Lehkým krokem, ale napjatým se vydala zase dolů. Na střechu dopadaly kapky deště, jenž dávaly tomuto okamžiku strašidelnou atmosféru. Co nevidět se vrátí paní domu. Chůva si musela pospíšit.

Trochu přidala na rychlosti své chůze. Ještě několik tíživých vteřin jí trvalo než došla do kuchyně a z desky sebrala onu věc. Poté se přemístila ke stolu a spočinula nad chlapcem. Jeho dětská tvářička byla tak klidná. Nic netušící. Chůva ho pohladila po tváři.

"Tobiasi, vztávej," zašeptala s přehnanou lítostí a soucitem. Tobias ještě chvíli nevnímal a tak to chůva zkusila znovu. Tentokrát ostřeji. Chlapeček rozespale zamžoural do šera, které vládlo v domě. Jeho pohled padl na chůvu, která ve své ruce dřímala ostrý nůž. Tobias začal natahovat a za chvíli se domem nesl křik. Chůva ho připoutala ke stolu a s nadějnou jiskrou, že to stihne obcházela kolem stolu a prozpěvovala si. Tobis vzlykal a šišlavě ženu prosil, aby ho rozvázala, a že chce maminku. Ta, jako by ho nevnímala. Najednou se zastavila.

"Málo času!" Nad hlavu zvedla nůž a naposledy se podívala do Tobiasových ustrašených očí. Nevnímala jeho křik. Jako by byl už mrtví. Zářivě se na něj usmála a bodla!

Nůž se zapíchl přesně do srdce. Pro Tobiase to byla okamžitá smrt. Jeho modré oči, které byly ještě nedávno zářivé a plné života byly teď mrtvé. On celý je mrtví. Po jeho hrudi stékala rubínová krev a kapala na podlahu. Chůva se otočila od stolu a na chvíli někam odběhla. Nakonec se vrátila s papírkem a tuškou v ruce. Na papír něco rychle naškrábala a z kapsičky, kterou měla na sukni vyndala jehlu na šití. Tu bez mrknutí oka zapíchla do chlapcova skoro šedého oka. Přesně do zornice. Poté na druhý konec nástroje připíchla papírek se vzkazem.

Pěknou smrt!

CHŮVA

Otočila se a odchází z domu. Tobiasovi rodiče budou mít královské přivítání!



Project about half - minute horrors

20. února 2014 v 14:37 | Ami |  Projects
Ahoj!
Hlásím se Vám s projektem od Ewil! Dost mě zaujal, takže se do toho pustím taky :D A to mám ještě pár od Clary :) Ale prvně tohle. Takže...Já budu psát takové pidi horory (ale já je stejně napíšu dlouhý :D)! No, ale já jsem příšerně líná a tak si toho víc přečtěte u Ewil TADY!


1| Chůva
2| Lidská Zoo
3| Sněz nebo budeš sněden
4| Přicházejí...
5| Opuštěné děti
6| Virus Colonna.10zex
7| Výtah číslo 92
8| Poslední dům nalevo
9| Pavoučí královna - Lidská pavučina
10| Mami, co je pod postelí?
11| Hra "V zajetí"
12| Figurína
13| Volné téma*
14| Velcí se tmy nebojí
15| Pitevna na Hell street
16| Klaustrofobie
17| Hranice snů
18| Nejhorší noční můra
19| Závoj Mary Stretfordové
20| Klíč ke smrti
21| Restaurace na 9 Avanue
22| Náhradník
23| Jeníček a Mařenka - Sladká smrt
24| Hon na krev
25| Bez kůže pojdeš
26| Halucinace
27| Na lince je vrah
28| Kousnutí
29| Továrna na šílenství
30| Telefonát
*Napište horor na libovolné téma

Liebster blog award se vrací!

18. února 2014 v 18:11 | Ami

Áno! Tenhle obrázek a nadpis bych už nikdy nechtěla vidět! Ale bohužel se tady našla Calla, která mě nominovala, takže děkuji... :D
A o čem to vlastně zase jde?

  • Řeknete 10 věcí o vás.
  • Odpovíte na otázky, které vám dal člověk, který vás nominoval.
  • Napíšete 10 libovolných otázek pro ty, které nominujete vy.
  • Napíšete 5 lidí, které nominujete.
1. Jsem skoro sestřička Ell
2. Tuhle pitomost, která se mi ze začátku líbila teď nesnáším!
3. Zrovna poslouchám Ellie Goulding
4. V minulém tagu jsem nezodpověděla všechny otázky! Na některé jsem se vykašlala
5. A už mě nic nenapadá!
6. Jsem děsně tajnůstkářská
7. Ještě nemám hotové úkoly
8, Za chvíli začíná můj oblíbený hokej! Už začal! :D
9. Zítra něco provedu Ell (Pššššt!)
10. Moje oblíbená barva je...Modrá, zelená, oranžová...

Tak jo, tuhle část mám hotovou!

1) Kdyby jsi mohl/a být jakoukoliv magickou bytostí (myšleno vlkodlak, upír, čarodějka atd.) čím by jsi byl/a?
Já nevím! Je toho tolik! Ale asi Čarodějnice! I jeden kluk od nás mi s Ell říká čarodějnice :D Magiči (Já vím, Ell, že Ti to zní divně!)
2) Máš nějaké domácí mazlíčky? Pokud ano, jak se jmenujou a co to je.
Jj, mám želvu - dokonce dvě, ale ta druhá není moje, ale ségry! Tak jo, jmenuje se...(Nedivte se, ale když jsem jí dávala jméno, byla jsme malá!) - Rozárka :D
3) Co čteš nejraději? Fantasy, akční, dobrodružné...
Jak kdy a jak co :D Ráda mám fantasy, dystopie (či jak se to píše), ale i horory atd... V každé knížce je od něčeho trochu.
4) Co píšeš nejraději?
Fantasy smíšenou s romantikou, dystopie :) Já moc romantiku nečtu, ale bez toho by to nebylo ono! :D
5) Kdyby jsi mohl/a mít jakoukoliv schopnost, co by to bylo? (čtení myšlenek, teleportace...)
Á...Já nwm! Všechno! Nééé, tak: čtení myšlenek, ovládání nějakého živlu a...už to mám! CHCI PROVOZOVAT ČERNOU MAGII!
6) Jaké horory máš raději? Psycho nebo krvák?
Psycho + krvák! Je mi to celkem jedno! Obojí je skvělý...(Všimly jste si, že píšu všude vykřičníky?!) :D
7) Věříš na UFO a paranormální jevy?
Emmm...Jo i ne! Já nevím! Na UFO? Jo, možná, ale jsou to takové divné příšerky a nějaké historky jsou až moc přitažené za vlasy! Ale bylo by zajímavý mít tyhle potvůrky za kámoše! A ty jevy? 100% :D
8) Sleduješ nějaký serial? Jaký?
Jop, jo! Lovci duchů!!!!! Božííííí! Že jo, Violett! :D My Sammy!
9) Viděl/a jsi někdy nějaký díl Vetřelci dávnověku?
É...Nejspíš ne :D
10) Co si myslíš o konspiračních teoriích?
Konspirační teorie? Srry, lidi! Něco mi to říká, ale..."Strejdo GOOGLE!" Moment: YES! Věřím na ně! Teda pokud jsem to z Wikiny dobře pochopila :D

Ták to mám téměř za sebou! A teď to nejtěžší!

1. Jaké jsou Tvoje oblíbené písničky?
2. Mám Vám dát na blog povídku, kterou bych za nějakou dobu chtěla nazývat "kniha"?
3. Máš nějaký knižní zlozvyk? Jaký?
4. Oblíbené filmy?
5. Je nějaká postava, ať už knižní či filmová, které se podobáš? Pokud ano, které?
6. Z čeho/koho máš největší strach?
7. Co si o mně myslíš :D?
8. Máš nějaou závislost? Kromě knížek?
9. Oblíbená knižní či filmová postava?
10. Konečně to máš za sebou, co? :D

Nejdůležitější a to nejhorší je hotovo a já mám hokej jako kolisu :D
A teď něco pro Vás a toť vše a ještě nominace!

Omlouvám se za chyby, ale já se prostě musím koukat!

Výslech

16. února 2014 v 16:06 | Ami

Tákže! Po vzoru naší cáklé Nem jsem pro Vás připravila výslech! A v čem to spočívá?
  • K tomuto článku do komentářů napíšete otázku/y (můžete vyslíchat i víckrát)
  • Já po nějaké době odpovím na Vaše otázky
Lehký, co? Tak pokládejte! :D
Měla jsem, no tak neměla, ale vlastně jo, měla jsem pro Vás recenzi (na papíře) na Šampiona od Marie Lu, ale jelikož mě nevědomky Nem donutila něco takového udělat... :D
Zatím - zdar!

Moje lehká grafika

13. února 2014 v 19:58 | Ami
Nazdárek! Po nějaké době se opět hlásím! A mám pro Vás pár zpráv :D
1. Mám tady pro Vás jednu novou povídku - Poslední rasa! Na kterou se můžete brzo těšit!
2. Můžu už to prozradit? - To je pro Ell :D Ale asi něco naznačím - S Ell píšemě povídku :D Bože! Já to fakt vyklopila! No, doufám, že si Ell ten článek nepřečte :D
3. Ehm, zkusila jsem grafičit :D A takhle to dopadlo:


Hrůza, co? Každopádně je to můj 1. - 3. pokus a můžu Vám říct, že tenhle dopadl nejlíp! Ale není to zase tak špatný! Musím se pochválit! A potom...No, radši nic! Ještě by mě Ell zabila :D Ale to neudělá, jelikož jí ještě musím donést Šampíka, kterýho ještě musím dočíst! Takže budu v noci číst a zítra! OMG! Jak ráda bych vyzkoušela tu simulaci, kterou nám poradila Ewil! No nic! Jelikož jsme psali nějakou přerostlou písemku z matiky a já jí tutově posrala (pardón)! Takže se mi nechce do školy, bééé! A co jsem to ještě chtěla? :D
Jo, a tady je jeden bann pro ségru! K ZV, kterou plánuje! Doufám, že si teda ségra tenhle článek přečte! Tak co, ségra, líbí??


Tak co? Další naprd článek :D Příště PS!


Fenomén|Fenomenální pokračování

9. února 2014 v 15:16 | Ami |  Recenze
Název: Fenomén

Autor: Marie Lu

Nakladatelství: COOBOO

Počet stran: 344

Žánr: Dobrodružství, dystopie, literatura pro dívky


Anotace:
June a Day přijíždějí do Las Vegas a nemyslitelné se stává skutečností - Elektor Primo umírá a vlády se ujímá jeho syn Anden. Republika se tak ocitá ještě o krok blíže absolutnímu chaosu. Day však ze všeho nejvíc touží zachránit svého malého bratra, a tak mu nezbyde nic jiného, než se spojit s Patrioty. Ti oběma slíbí pomoc, mají jen jednu malou podmínku - Day a June musí zabít nového vládce.
Zdá se, že je to mimořádná šance, jak změnit vývoj celé republiky, jak vyjádřit vůli tak dlouho utiskovaného národa.
Ale June si postupně uvědomí, že Anden není jako jeho despotický otec. Co když je jedinou šancí na nový začátek? Co když revoluce musí mít vyšší smysl než osobní pomstu? Co když se Patrioti mýlí?

Opravdu fenomenální a dlouho očekávané pokračování úspěšné Legendy!

Reakce, dojmy, pocity:
Marie Lu! Já Vás normálně a fenomenálně zabiju! Jak jste to mohla napsat! Ksakru! Proč?! Proč?! Do prčic!!!
Tohle je fakt 1. knížka, u které jsem se fakt dost upřímně rozplakala! ten děsněj konec! Jak to?! Takže moje první reakce byla:
1. Třásla jsem se!
2. Rozbrečela jsem se
A tak dále! Ještě těď mám v očích slzy a je to jen chvilka, co jsem Feníka dočetla! Bože! Jak to mohla ta Marie udělat?! To nechápu! Nejraději bych jí napsala nějaký dopis, e-mail a pěkně bych jí to dala sežrat! Co si to jako dovolila?! Tak jo, hezky se uklidni...Jsem klidná! Tak znovu: To není...- normální reakce...- Naprosto fenomenální pokračování! Ale ten konec! Já bych...Hele, že autorku můžu zabít? Šampión je stejně už vydaný, takže...Nemůžu se dočkat, až budu mít Šampíka doma! Myslím, že by to už stačilo!
Zabít! Za ten pěkně debžotskej konec! Jak to Dayovi mohla udělat? Csss!

Postavy:
Nemůžu napsat, že všechny postavy jsem si oblíbila! Fůj! E-e! Takže:
DAY!!! - Ach, můj milovaný Day (asi to trochu přeháním)! Prostě, do Daye jsem naprostej blázen! Miluju ho, ale ten konec si vážně nezasloužil! Ještěže je ještě Šampík!
June - Taky úžasná postava! Příšerně jsem jejímu vzahu s Dayem fandila! Bohužel, je tu něco, co neví a ten můj pitomeček miláček jí to neřekl! Za to bych ho normálně zavraždila! A ještě za to, že se s June r******!
Tess - Tak z mojí oblíbené postavičky se stala taková mrcha! Ona! Ona chtěla bránit tomu krásnému vzahu! Zabít jí! No, prostě mě zklamala!
Kaede - Další, tentokrát celkem oblíbená postava. Ze začátku mi přišla taková divná a vůbec, ale později jsem si jí oblíbila. Škoda, že jí potkal takový konec, který si nezasloužila!
Anden - To jméno si snad nezapamatuju! Milý, hezký a tak dále a tak dále...Kdo jste četl, asi víte jaký je to hezoun. Ovšem! Day je lepší!!!! Byla jsem nesmírně potěšena, že June je tak chytrá a nic s ním neměla. Až ten konec! Jo, všechno se to semele na konci! Hrůza! Musím říct, že jsem si ho oblíbila! Nebyl takový tiran, jako ti zaprdění ostatní břítilové. Chtěl/Chce přivést Republiku k lepšímu...No, uvidíme, jak to bude dál!
Pak je tu ten blbec Břitva! Fůj! Hajzlík! No coment... A plno pitomců, které bych nejradši vymazala z povrchu zemského!

Děj:
Musím k tomu ještě něco psát?
Každopádně - Day a June se spojí s Patrioty. Day má poraněnou nohu a ti magoři jim pomůžou jenom pod podmínkou, že...eh, že udělají? Divný! Prostě atentát na Elektora (viz. Ten, jehož jméno si nezapamatuju!) A to by vám mohlo stačit, jelikož bych poté musela spoilerovat! A to nechceme! Prostě - Přečtěte si to. A jedna důležitá věc... Víte co, zapomeňte na to!

Hodnocení: 10/10, omyl - Nekonešno/10 :D
Prostě fenomenální pokračování, myslím, že to mluví za vše!

Polibek pro Annu

5. února 2014 v 15:56 | Ami |  Recenze

Název: Polibek pro Annu

Autor: Stephanie Perkinsová

Rok vydání: 2012
Nakladatelství: Albatros Media - CooBoo

ANOTACE:
Sedmnáctiletá Anna se cítí podvedená. Její rodiče ji totiž posílají na roční studium do Francie - přes půlku planety, do neznámého prostředí, aniž by navíc uměla slůvko francouzsky. Musí tak opustit své přátele, potenciální lásku i veškerá pohodlí amerického života a začít úplně nanovo. V romantické Paříži, ve městě, které nikdy nespí, se vrhá do nových vztahů i zkušeností a odhaluje v sobě skryté vlastnosti. A také je tu jeden spolužák, Étienne St. Clair, který se liší od všech chlapců, které kdy Anna potkala…

Reakce, pocity, dojmy...:
Pěkná kniha s velkým nádechem romantiky. Paříž...Nádherné město. Tahle kniha je taková na odlehčení. Myslím, že se autorce povedla. I když jsem někoho z postav nemusela, byly tu jisté výhody. Když jsem knihu dočetla, první co mě napadlo bylo: "To už je jako konec?" Nedivte se, kdo jste knihu přečetl, ale mně to přišlo takové...No, prostě jsem si konec představovala jinak :). Začátek knihy byl takový nic moc, ale potom se to začalo celkem rozjíždět.

Děj:
Anna, hlavní hrdinka knížky přijela studovat do Paříže. Studovala na škole pro ty, kteří tam přejeli z Anglie, Amariky atd. Posléze tam nachází kamarády. Jeden její kamarád se jí dokonce líbí. St. Clair, spolužák a zároveň kamarád jí zamával z hormony :) Bohužel se tento roztomilý mladík líbí i její kamarádce. Časem se zbližují a poznávají Paříž. Teda, Anna prozkoumává město a St. Clair jí dělá "průvodce". Někdo by si už mohl mylslet, že je to jen romantika, a také že je, ale jako v nějaké správné romantické knize stojí přítelkyně toho, o které se sní. Poté, zasáhne St. Claira tragédie...To stačí, jinak by to obsahovalo SPOILERY!

Postavy:
Anna - Hrdinka, která vypráví příběh se mi celkem líbila, nebyla ani vájmečná, ale ani nijak příšerná mrcha. Byla zábavná, to ano, ale že by podávala nějaké super výkony. To ne! Prostě obyčejná holka, která má problémy s klukem. Dobrá postava, ale na některé nemá!
St. Clair - Milý, zábavný kluk! S ním rozhodně nebyla nuda. Nahradil tu "vážnou tvář" Anny. Nevím, co dodat, ale tenhle kluk mě vážně dostal!
Potom tu máme kamrády Anny - No, prostě kamarádi. Dokázali pomoct, ale i tihle, jak už to v knížkách bývá, nedostali moc prostoru. Bohužel. A přítelkyně St. Claira, Ellie (myslím, že se tak jmenovala) - Lezla mi na nervy! Nelíbila se mi! Namyšlenej fracek, neříkám, že Anna nevypadala na záčátku jinak, ale tahle! To je ten typ postav, které nemám ráda! Hlavně, když škodí mým miláčkům! Za to bych vraždila!

Hodnocení: 8/10
Lehká knížka, ale měla pár chyb. Co se týče obálky - Jednoduchá, ale pěkná. Neměla jsem v plánu dát osm bodů, ale pěkná obálka to dorovnala.

PS: Tahle recenze je trochu starší, ale jelikož pro Vás něco chystám :D Mělo by stačit tohle!



Magický únor v záři drahokamů

3. února 2014 v 19:54 | Ami
Ahojky, lidi!
Blázním, ale...pro tuto sérii COKOLIV!

Nádhernej obrázek, nemyslíte?!
A teď k tomu, oč jde. Prostě - musíte přečíst tuhle sérii za měsíc únor, jak už Vám mohl napovědět obrázek :) No a až to přečtete, napsat recenze, nebo celkové shrnutí. Více se dozvíte ZDE. Takže hurá do toho, jelikož si zase ráda přečtu tyhle...Už ani nevím správné slovo :D MEGABOMBÓZNÍ?! I když jsem tuhle sérii četla na začátku ledna a to podruhé! Prostě neodolám a musím si to znovu přečíst, ale to se zase rozplývám a tak dále...

Jinak, chci se Vám všem omluvit, že neobíhám, ale...No, prostě nechuť, málo času a tak! Ale mám pro Vás i dobrou zprávu!
1) U babičky o prázdninách jsem začala psát krvavou kapitolovku, kterou hodlám poslat do soutěže u Cami!
2) Snažila jsem se napsat 10. kapču Identity a něco Vám tak trocu prozradím, aby jste se měli na co těšit = Clara se sesype! :D Já vím, jsem příšerně sobecká!
3) Dneska musím přepsat super krátkou povídku do sborníku KMU!
A to je asi vše!

Papa!!