Poslední rasa||2. kapitola

16. března 2014 v 18:26 | Ami |  Poslední rasa
Ahojky! Mám tady pro Vás další kapitolu PR! Omlouvám se, když tam najdete nějaké chyby! Neměla jsem moc času to zkontrolovat, jelikož mi rodiče omezili počítač! Takže každý den jen dvě hodiny! Ale už ke kapitole! Ještě bych se chtěla omluvit, že moc nekomentuju, ale zlepší se to!



Probudila jsem se s ostrou bolestí v zádech. Jak to, že vůbec cítím bolest? Je to na...Ale nic. Pomalu jsem vstala celá rozlámaná z postele. Pomalým krokem jsem došla do koupelny. Ještě jsem byla pořádně rozespalá. Nehledě na to, co se válelo v koupelně jsem se do toho oblékla. Opláchla jsem si obličej studenou vodou ve snaze se probrat. Kupodivu to trochu zabralo. Zadívala jsem se na svůj oděv. Tyrkysová tunika a šedé džíny. Skvělý! Určitě ten bič namočili do svěcené vody. To by bylo typický!

Celá znuděná jsem vyšla z pokoje a zamířila jsem rovnou do kuchyně, do které jsem oficiálněvůbec neměla vůbec chodit. Kuchařky mi tam ze strachu schovávaly nutelu. Tu já ráda. Mňam! A jinak vaří skoro samé blafy, no, jak kdy. Já si myslím, že to nejlepší sežerou a nám dají ty fujtajbly! A tak tam chodím vyjídat.

Cestou ke schodům jsem vyděsila služku, která nesla na podnosu nějaké ovoce a tak. Připlížila jsem se k ní potichu jako stín a ona si mě navšimla. Nevyděsila jsem ji schválně. Když se mi ji podařilo trochu uklidnit, což obvykle nedělám, ale tohle byla moje oblíbená nositelka jídla, sebrala jsem jí z tácu červené jablko. Poté jsem se rozeběhla po schodech do kuchyně. Dorazila jsem dolů za chvíli. Sotva jsem chtěla vejít otevřely se dveře a do mě vrazil mladík. "Omlouvám se, slečno!" Pozorně jsem si ho prohlížela, zatímco on na mě zděšeně koukal. Byl celkem hezký. Mohlo mu být tak kolem sedmnácti až osmnácti lety. Tak nějak, jako já. Trochu mi zaškubalo v zádech a tak jsem zkřivila obličej bolestí. "Promiňte, madam," už mě to začalo deprimovat.

"Jo, jo, to je v pohodě!" Očividně se mu ulevilo, protože trochu svěsil ramena a v obličeji trochu roztál. Začal si mě na oplátku také prohlížet. Musím říct, že se mi to i celkem líbilo i nelíbilo! Já nevím. Přítomnost sluhů mi vůbec nevadila, ale...Nic, je to jen další blbeček! "Ještě jednou se omlouvám, slečno Alex!" Óó! Tak to je novinka! Nikdo, nikdo z personálu se mě neodvážil oslovit jménem! Nikdo. Protočila jsem oči, aby se mi podařilo uvolnit napětí mezi mnou a tím klukem. Neměla jsem zapotřebí znepřátelit si sluřebnictvo. Pokusila jsem se proklouznout kolem toho chlapce, ale on stál ve dveřích jako přikovaný. Teď už jem se na něj trochu podrážděně otočila. "Tak pustíš mě dovnitř, nebo né?!" Nic. To je imbecilní magor. Zadívala jsem se na něj. On trochu ustoupil, ale jen tak, abych se kolem něj mohla protáhnout. Když jsem se chystala otevřít dveře, chytil mě za zápěstí. Nasupěně jsem se na něj ohlédla. Naklonil se ke mně. "Dávejte si pozor a buďte opatrná!" Zašeptal a pustil mě. Nechápavě jsem na něj civěla. Po chvíli jsem se zpamatovala a otevřela konečně ty dveře. Okamžitě mě ovanula známá vůně pěčeného chleba. Kuchařky si mě už dávno přestaly všímat. Došla jsem ke koši a hodila do něj ohryzek od jablka. Vrchní kuchta si mě evidentně všimla. "Á! Slečna se probudila!" Byla příšerně drzá! Neměla jsem jí v lásce. Ale měla jsem tady i jednu "kamarádku". Bella Hocková byla dvaceti letá dívka a tajně zbožňovala toho chlapečka, který do mě vrazil. To nepochopím! Ale přála jsem jí to! Inu, když se to tak vezme - byl hezký! Ale nic pro mě.

Chtěli byste o mně něco vědět? Asi jo, co? Nerada se někomu svěřuju a hlavně ne tak brzy. Jsme teprve poměrně na začátku. A já nechci, aby jste o mně hned věděli všechno. Něco vám ovšem prozradit můžu. Takže...

Jsem polovičkní démonka - což je dost divný! Démonka, která se děsí toho, až zase zestárne. Ať už o rok, či dva...S mými roky to není jednoduché!Mám tajemství! Pro někoho bezvýznamné, pro mě příšerně důležité! Byla to hra o můj život, ale to nemůžete bez mojí pomoci pochopit. Ale zepět k tomu životu. Život, který padl do rukou nějaké imbecilní paničky! A potom se to dostalo do dalších rukou - to bylo horší - pana Nevímjak! Tady, kde teď "žiju" je tenhle barák něco jako základna, ale hlavní sídlo je...Prostě někde. Ale to už víte příliš!

Nejspíš jsem musela chvíli koukat do prázdna, protože mi...Ehm - Jess - urputně mávala rukama před obličejem. "Haló! Slečno?!" Vypadala trochu bledě. Jakoby měla strach! Asi tušila něco o tom, že by madam Gilotina všechny přítomné zabila, kdyby se se mnou něco stalo. Tady, jelikož tady nemám co dělat. Ta ženská se mě pořádně hlídala. Byla jsem něco jako její mazánek, ale bičovat mě! To jí vůbec nevadilo! Už zase! "Slečno? Jste nějaká bledá!" Zadívala jsem se na Jess a trochu přikývla. Pokusila jsem se o úsměv a když se mo podařil, kuchtičkám to očividně stačilo a zase se daly do štěbetání. "Jen mě trochu bolí hlava!" Zakřičela jsem a šum utichl. Jo, bolela mě hlava! Ale z nich! Dala jem ruce nad hlavu, aby si nemyslely bůhvíco! Bože! Už jsem stejná jako lidská havěť! To je nevýhoda, že jste napůl člověk a napůl démon. S přibývajícím věkem...Ale to už stačí! Nehodlám vám tady všechno vyklopit!

Jess mě mezitím nějakým záhadným způsobem dovedla ke stoličce a já na ní žuchla. Hned na to se ozval takový prdící zvuk. Všechny přítomné se na mě podívaly. Já jsem celá zrudla. Trapárna. "Co je?" Zeptala jsem se. Ještě chvíli bylo ticho, ale pak kuchty propukly v hlasitý smích. Moc jsem nechápala, co se děje a tak jsem hledala odpověď u Jess. Ta mi naznačila, abych se koukla pod zadek. Nadzvedla jsem se a vylovila jsem takový...Jak se tomu říká? Jo, prdící polštářek. Držekla jsem tu věc za dva prsty. Musel to být úchvatný pohled. Alex! Vražedný stroj se štítí prdícího polštářku! "Ha, ha! Děsně vtipný!" Zamumlala jsem. Bylo vážně uklidňující, jak se o vás tyhle stvořeníčka staraly! Ale někdy - jako teď - to fakt přeháněly. To jednou, tak před rokem jsme si daly menší sázku. Trochu úchylnější! A já jí bravurně podělala! Tentokrát, doufám, nic takového nechystají. Někdo se dotrkl mého ramene. Bella. To je jedna holka, která se tady všeho bojí. Ustaraně se na mě dívala.

"Co zas?" Kuchařky okamžitě zmlkly. Chudáček Bella. Bella přešlápla z jedné nohy na druhou.

"No...Slečno, Alex...No, poslední dobou jste...Nepřítomná..." Věděla jsem, kam tím mířila. Ano, poslední dobou jsem byla fakt mimo, ale co! Divný lidi potkávaj divný věci! Ach, pardon! Já jsem démon, či - li zrůda! Mně to ale nevadilo, naopak! Vyžívala jsem se ve vraždění. V tom jsem si uvědomila, že mi to zrovna teď dost chybí, ale musela jsem to vydržet! Už brzy mě madam zase někam pošle, abych si zařádila! Poslední dobou se tady dějí divný věci. Hodně divný! A když myslím hodně, tak hodně! Stačí ty moje blbé problémy, že výdám svojí lidskou podstatu. To znělo fakt ujetě! Já jsem z větší části zrůda, ale očividně ve mně něco zbylo. Ten kousek lidskosti, který se chce probojovat ven!

"Ehm, ehm..."Překvapeně jsem sebou trhla. Vrchní kuchařka si mě zvláštně prohlížela. Protočila jsem oči.

"Proboha! Nečumte na mě tak!" Všechny se ke mně okamžitě otočily zády a začaly zase pracovat a vrkat jako nějací ptáci. Slepice! Stoupla jsem si a z kuchyňské linky jsem sebrala prdící polštářek. Dostala jsem totiž výbozný nápad. Houkla jsem na vrchní kuchtu a ukázala na polštářek. "Tohle si vezmu!"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 16. března 2014 v 18:57 | Reagovat

Zajímavá kapitola. Je super, že jsme se něco dozvěděly, ale přitom hlavní hrdinka zůstává zahalena tajemství.. Je to hezky napsaný, tajemně. Chci další kapitolu! A náhodou ten vtip s prdícím polštářkem je super :D

2 Kačíí Kačíí | Web | 16. března 2014 v 19:23 | Reagovat

Skvělá kapitola :-D  :-D  :-D
Ta Alex se mi líbí, i když ze začátku jsem jí moc nemusela :-D  :-D
Prdící polštářek :-D  :-D
Moc se těším na další kapitolu :-)  :-)

3 Lory Lory | Web | 16. března 2014 v 19:58 | Reagovat

Krásná kapitola <3
A budu se opakovat po holkách, ale ten prdící polštářek byl dobrej :D

4 Lilly Lilly | Web | 17. března 2014 v 11:33 | Reagovat

Skvelá kapitola, zlepšila mi náladu, za to ďakujem :D Som zvedavá, čo bude ďalej :-)

5 Calla Calla | Web | 17. března 2014 v 17:20 | Reagovat

Nádherná kapitola! Ta věta: To je imbecilní magor.  Mě dostala. :DDD

6 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 18. března 2014 v 15:04 | Reagovat

Áááá..Krása :'D

7 Zoey Zoey | Web | 18. března 2014 v 18:08 | Reagovat

TO je náprosto náádherná kapitola! Ami, tvoje povídky nelze než milovat :-) :D

8 Wiky Dream Wiky Dream | E-mail | Web | 19. března 2014 v 19:56 | Reagovat

parádní kapitola, ty vždycky člověka dokážeš perfektně vtáhnout do děje a to se mi hrozně moc líbí :-)

9 Violett Violett | Web | 19. března 2014 v 20:27 | Reagovat

Skvělá kapitolka :D Dost mě toto chytlo i když je hlavní hrdinka velmi neslušná (to se mi líbí nejvíc) :33

10 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 20. března 2014 v 16:36 | Reagovat

Zbožňuju takovéhle dejme tomu "bitches" xD Sama zkouším jednu ztvárnit, ale nějak se nevede xD
Moc krásná kapitolka :333 :D
Ten prdící polštářek je hustej xD

11 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 20. března 2014 v 18:38 | Reagovat

awww:3 Krásná! :-D

12 Katie Katie | Web | 23. března 2014 v 14:46 | Reagovat

Koukám, že jsem jediná ale prostě se v tom občas ztrácím. =D Přesto je to pěkné. =)Fakt to vtáhne do děje. Aby si se dozvěděla víc musí se číst dál až si na konci kapitoly. Prostě, tak to má být. =D =)

13 Joss Joss | E-mail | Web | 26. března 2014 v 16:57 | Reagovat

Veľmi pekná kapitola, chvíľu mi síce trvalo, než som ju prečítala, ale musím povedať, že to rozhodne stálo za to, dozvedela som sa v podstate niečo, čo som už asi aj tak vedela-že hlavná postava je nejaký druh démona, som zvedavá, či sa dozviem aj to, o aký druh démona ide, no každopádne o nejakého zabijaka určite. :) Idem rýchlo prečítať ešte ďalšiu kapitolu, ktorú som premeškala. :)

14 Ilía Ilía | E-mail | Web | 3. dubna 2014 v 7:30 | Reagovat

Uaaaa!!! To je hustý!!! Sice jsem se v tom na začátku docela ztrácela, ale pak ten konec. A ten polštářek. A ten kluk. A to všechno :-D Prostě Uaaaa!!! Jo. Ona je tak trochu bitch, že? Heh. To já ráda. Tak nějak je snáším líp, než ty naprosto dokonalé, dobrem přetékající, kladné hrdinky :-D

15 Kai Kai | E-mail | Web | 12. dubna 2014 v 22:32 | Reagovat

Asi jsem jako Kaitie a tky se v tom místy, no, ztrácím :D Každopádně styl je úžasný a  drzounek, co do ní vrazil se mi okamžitě zalíbil :D Takže honem další a btw. Nečetlas náhodou někdy Vampýrskou akademii??

16 Ami Ami | E-mail | Web | 13. dubna 2014 v 8:26 | Reagovat

[15]: Ne, nečetla :D Ale všude o ní slyším a mám v plánu si jí časem přečíst!

17 Kai Kai | E-mail | Web | 14. dubna 2014 v 0:12 | Reagovat

[15]: Docela dost jsi totiž natrefila její styl :D Ale jinak doporučuji přečíst, je to skvělá kniha :33 A hlavně Adrian <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama